PLÁNOVÁNÍ A EVIDENCE
TRÉNINKOVÉHO PROCESU V HÁZENÉ
Jiří Tkadlec
PaedDr. Martin Tůma PhD.
V práci trenéra házené se objevuje celá řada činností, které směřují k celkovému zkvalitnění sportovní přípravy. Jednou z těchto činností je správné plánování sportovní přípravy a tvorba tréninkových plánů, které předpokládá jak dobré znalosti z oblasti teorie a didaktiky házené, tak i potřebné vědomosti z teorie sportovního tréninku – např. systém a skladba sportovního tréninku, dynamika růstu sportovní výkonnosti, a další.
Úspěšnost plánování a sestavení účinných tréninkových plánů je tím vyšší, čím více informací o sportovcích a celém družstvu má trenér k dispozici. Tyto potřebné informace získává trenér analýzou a hodnocením předchozího období (tréninky, utkání, testování kondiční připravenosti, výsledky funkčních měření, atd.).
Na základě zkušeností z tréninkové praxe a podle délky období, na které je plán sestavovaný používáme:
1. Perspektivní plány
2. Roční plány
3. Operativní plány (plány cyklů – mezocyklus, mikrocyklus)
4. Plán (konspekt) tréninkové jednotky
PERSPEKTIVNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN
S tímto druhem tréninkového plánu nejčastěji pracují trenéři reprezentačních družstev házené a to buď v rámci čtyřletého olympijského cyklu nebo v kratším časovém období - při přípravě družstva na vrcholné akce jako jsou mistrovství světa, mistrovství Evropy, atd.
Na klubové úrovni se s perspektivním tréninkovým plánem můžeme setkat nejen u seniorské kategorie (systematická práce s družstvem, při které např. trenér společně s vedením klubu plánuje postup z nižší do vyšší soutěže), ale především u mládeže, a to jak v případě, kdy trenér přechází s družstvem (podle stáří hráčů) k vyšší věkové kategorii, tak i v situaci, kdy hráči přechází k jinému trenérovi.
V případě, že trenér házené pracuje trvale u jedné věkové kategorie, je nutné z hlediska perspektivního tréninkového plánu věnovat pozornost dvěma základním okruhům činnosti:
a) způsob doplňování a získávání hráčů (hráček) do družstva,
b) spolupráce s trenérem vyšší věkové kategorie a systém předávání talentovaných hráčů (hráček) do vyšší kategorie (tréninky i utkání ve vyšší kategorii, tréninky ve vyšší kategorii – utkání v příslušné kategorii, …)
Obsah perspektivního tréninkového plánu reprezentačních družstev bude v některých bodech odlišný od perspektivních tréninkových plánů, které sestavují oddíloví trenéři seniorských kategorií. Stejně tak musíme respektovat odlišnosti v obsahu perspektivního tréninkového plánu pro kategorie mládeže.
Perspektivní tréninkový plán, který připravuje klubový trenér seniorské kategorie by měl obsahovat:
I. stručnou charakteristiku družstva
II. plánování změn hráčů v družstvu
III. plánování cílů sportovní přípravy
IV. charakteristiku jednotlivých roků perspektivního plánu
V. plánování soutěží a nejdůležitějších turnajů
VI. plánování kontrol a hodnocení hráčů i družstva
VII. plánování podmínek pro sportovní přípravu
Metodické poznámky k jednotlivým bodům perspektivního tréninkového plánu:
I. Stručná charakteristika družstva
Pravdivé informace o složení družstva a jednotlivých hráčích, včetně jejich předností a nedostatků:
a) základní údaje o hráčích (jméno, příjmení věk, hráčský post, zaměstnání, atd.),
b) úroveň obecné i speciální pohybové výkonnosti (jednotlivci i družstvo),
c) úroveň jednotlivců i družstva v oblasti techniky,
d) základní údaje o herním výkonu (jednotlivci i družstvo),
e) úroveň jednotlivců i družstva v oblasti taktiky,
f) psychické charakteristiky,
g) zdravotní stav jednotlivců,
h) prognóza vývoje sportovní výkonnosti jednotlivců a družstva (písmena b,c,d,e).
II. Plánování změn hráčů v družstvu
Na základě analýzy personálního stavu družstva trenér provádí plán hráčských změn, přičemž vychází z těchto předpokladů:
a) odchod hráčů z družstva z věkových nebo zdravotních důvodů (ukončení činnosti, přechod do nižší soutěže, atd.),
b) odchod hráčů z výkonnostních důvodů:
vysoká výkonnost - vyšší soutěž, zahraničí, atd.,
slabá výkonnost - nižší soutěž,
c) příchod hráčů do družstva z nižší věkové kategorie,
d) ekonomická situace klubu:
příznivá - doplnění (posílení) hráčského kádru (přestup, hostování hráče),
nepříznivá - snížení (oslabení) hráčského kádru (přestup, hostování hráče),
e) trvání „profi-smluv“.
III. Plánování cílů sportovní přípravy
V perspektivním plánu nejčastěji stanovujeme:
Hlavní cíl sportovní přípravy
Hlavní cíle jednotlivých etap (roků) perspektivního plánu
Postupné cíle v oblasti:
a) tělesné přípravy,
b) technické přípravy,
c) taktické přípravy,
d) psychické přípravy,
e) teoretické přípravy.
Všechny stanovené postupné cíle uvádíme současně i jako cíle v jednotlivých etapách (rocích) perspektivního plánu.
IV. Charakteristika jednotlivých roků (etap) perspektivního plánu
Trenér v tomto bodu perspektivního plánu sestaví a rámcově rozpracuje jednotlivé etapy tréninkového procesu a současně stanoví úkoly jednotlivých etap.
V těchto stanovených jednotlivých etapách tréninkového procesu se především zaměří na:
a) růst frekvence tréninkových jednotek,
b) orientační rámcové ukazatele tréninkového zatížení (počet tréninkových dnů, počet tréninkových jednotek, počet hodin regenerace, …),
c) vzájemný poměr tréninkových ukazatelů (obecné tréninkové ukazatele, speciální tréninkové ukazatele).
V. Plánování soutěží a nejdůležitějších turnajů
Trenéři reprezentačních družstev na základě informací z IHF, EHF (případně jednotlivých házenkářských svazů či federací) zabudují do perspektivního plánu pro jednotlivé roky pevné termíny vrcholných akcí (OH, MS, ME včetně kvalifikačních turnajů nebo utkání) a rovněž termíny mezinárodních turnajů či mezistátních utkání.
Trenéři klubových družstev stejným způsobem zapracují do termínové listiny evropská pohárová utkání, případně zahraniční i tuzemské turnaje.
VI. Plánování kontroly a hodnocení hráčů (družstva)
Důležitou součástí perspektivního plánu je také správný výběr diagnostických prostředků, pomocí kterých bude trenér dlouhodobě sledovat jednotlivé hráče v družstvu (ale i družstvo jako celek) a na základě dosahovaných výsledků bude následně plánovat, korigovat a řídit tréninkový proces.
Pro sestavení obsahu tohoto bodu perspektivního plánu je nezbytná spolupráce trenéra se sportovním lékařem, se kterým připraví termíny lékařských prohlídek a funkčních vyšetření jednotlivých hráčů.
VII. Plánování podmínek sportovní přípravy
Ekonomická stabilita házenkářského subjektu (svaz, klub, oddíl) je základním a současně odrazovým prvkem pro plánování podmínek sportovní přípravy perspektivního plánu.
Trenér společně s vedením (svazu, klubu, …) sestaví předběžný rozpočet na celé období perspektivního plánu, ve kterém se zaměří především na tyto oblasti:
1. náklady na soutěže, turnaje, zájezdy,
2. materiální vybavení
a) sportovní nářadí, náčiní, výzbroj (míče, medicinbaly, stojany, kužele, …),
b) sportovní výstroj (dresy, trenky, obuv, chrániče, teplákové soupravy, …)
3. finanční zajištění - nájmy a pronájmy sportovních zařízení, mzdové prostředky, náhrady mezd (a to jak hráčů, tak i členů realizačního týmu) a další,
Formulace jednotlivých bodů perspektivního plánu má vycházet ze stanovené strategie (svazu, klubu, oddílu) a má být promyšlená, konkrétní a výstižná. Nejčastěji mají perspektivní tréninkové plány podobu přehledných tabulek.
ROČNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN
Cílem sportovního tréninku je snaha o dosažení co nejvyšší sportovní výkonnosti sportovce, jejíž růst je závislý (kromě jiného) i na funkčních změnách organismu. Těchto funkčních změn organismu sportovce nelze dosáhnout v krátkém čase, ale právě naopak dlouhodobým systematickým a cíleným působením.V rámci sportovní přípravy a na základě výše uvedeného cíle sportovního tréninku se za základní prvek systematického plánování a organizování tréninkové činnosti považuje právě roční tréninkový cyklus.
Roční tréninkový plán vychází z plánu perspektivního a konkretizuje cíle a úkoly na příslušný rok. Trenér při jeho sestavování vychází z důkladné a podrobné analýzy uplynulého roku, na základě které je schopen připravit prognózu dalšího růstu sportovní výkonnosti jak jednotlivce, tak i celého družstva.
Roční tréninkový plán obsahuje:
Základní informace (název klubu, soutěž, kategorie, sezóna, …)
Hodnocení uplynulého ročního tréninkového cyklu.
Složení družstva a realizačního týmu.
Hlavní cíl(e).
Cíle (úkoly) v jednotlivých složkách sportovní přípravy.
Termínová listina – kalendářní plán akcí.
Periodizace ročního tréninkového plánu.
Ekonomické zajištění ročního plánu.
Zdravotní zabezpečení.
Kontrola a hodnocení.
Přílohy
Metodické poznámky k jednotlivým bodům ročního tréninkového plánu:
1. Základní informace
Nejčastěji se v úvodu ročního tréninkového plánu objevují základní informace:
název klubu,
družstvo (kategorie),
soutěž,
sezóna.
2. Hodnocení uplynulého ročního tréninkového cyklu
Na základě výsledků a důkladné analýzy uplynulého roku provede trenér zhodnocení (splnění, nesplnění) těchto charakteristik:
a) hlavního cíle, včetně zhodnocení splnění cílů a úkolů jednotlivých složek sportovní přípravy (tělesná, technická, taktická, psychologická, teoretická,…),
b) objem sportovní přípravy v OTU (dny zatížení, počet TJ, čas zatížení, regenerace, počet utkání, počet dnů volna) včetně zdůvodnění výrazných disproporcí od stanoveného plánu,
c) hodnocení herního výkonu v uplynulém ročním tréninkovém cyklu (úspěšnost střelby, úspěšnost brankářů, počet ztrát míče, …..)
d) složení družstva, změny v kádru družstva a zdravotní stav hráčů (úrazy, zranění, nemoci, …).
3. Složení družstva a realizačního týmu
Trenér by měl mít k dispozici následující informace o hráčích:
a) jméno, příjmení, herní post, výška, hmotnost,
b) adresa bydliště, telefon, (mobil), e-mail,
c) datum narození, rodné číslo, číslo pasu, číslo občanského průkazu,
d) adresa zaměstnání, školy,
e) velikost obuvi, oděvu,
f) druh smlouvy, délka smlouvy,
g) reprezentant, absolvované vrcholné akce, počet odehraných utkáních v reprezentaci a v lize,
h) zdravotní stav.
Představa o případném doplnění kádru družstva.
Složení a informace o realizačním týmu:
a) trenér,
b) asistent trenéra,
c) vedoucí družstva (technický vedoucí),
d) masér,
e) lékař,
f) další členové (psycholog, trenér brankářů, …).
4. Hlavní cíl(e)
a) výkonnostní cíl (umístění družstva v mistrovské soutěži),
b) personální cíle (příprava hráčů pro potřeby seniorské, juniorské reprezentace, případně zapracování hráčů do družstva vyšší věkové kategorie, …)
c) pohárové cíle (postup a umístění družstva do jednoho z evropských pohárů, umístění v Českém poháru).
5. Cíle (úkoly) v jednotlivých složkách sportovní přípravy
a) technická příprava,
b) taktická příprava,
c) tělesná příprava,
d) psychická příprava,
e) teoretická příprava,
f) individuální úkoly pro reprezentanty,
g) individuální úkoly pro klubové hráče.
Pro stanovení úkolů technické a taktické přípravy ročního plánu se doporučuje uvádět ty činnosti, které se budou nacvičovat jako nové, případně ty činnosti, které hráči v uplynulém roce dostatečně nezvládli a kterým je třeba věnovat dlouhodobější pozornost.
Při plánování cílů tělesné přípravy je třeba rozlišit úkoly v oblasti všeobecné a speciální tělesné přípravy.
V teoretické přípravě se trenér zaměřuje jak na oblast speciální (např. pravidla, útočné a obranné systémy aj.), tak i na oblast všeobecnou (životospráva, regenerace, pitný režim, didaktika sportovního tréninku a další).
6. Periodizace ročního tréninkového plánu.
Periodizace ročního plánu družstva se řídí stanoveným systémem soutěže, ve kterém je družstvo zařazeno.
Vzhledem k systému uspořádání házenkářských soutěží v cyklu podzim – jaro, můžeme pro potřeby ročního tréninkového plánu obecně stanovit následující období:
a) Letní přípravné období (přípravné I.).
b) Podzimní hlavní období (hlavní I.).
c) Zimní přechodné období (přechodné I.).
d) Zimní přípravné období (přípravné II.).
e) Jarní hlavní období (hlavní II.).
f) Letní přechodné období (přechodné II.).
Základem pro rozpis obecných tréninkových ukazatelů v jednotlivých obdobích je stanovení délky trvání jedné tréninkové jednotky (TJ) a četnost TJ v týdenním mikrocyklu.
Pro přehlednost uvádíme následující tabulku:
Poznámka: V tabulce neuvádíme hodiny zatížení (závisí na délce jedné TJ) a hodiny regenerace (závisí na možnostech daného klubu). Záměrně není uvedena ani kategorie a složka (mužská – ženská).
7. Ekonomické zajištění ročního plánu
Trenér společně s vedením klubu (svazu) sestaví rozpočet na období ročního plánu, ve kterém se zaměří především na tyto oblasti:
a) náklady na soutěž, výcvikové tábory, domácí i zahraniční turnaje,
b) prostory pro sportovní přípravu (hala, tělocvična, posilovna, bazén, sauna …),
c) finanční podmínky (jednotlivců i celého družstva, včetně realizačního týmu),
d) zdravotnické zabezpečení (odborná funkční vyšetření, léky, vitamíny, masážní prostředky, tejpovací materiál, …),
e) metodické zabezpečení (odborná literatura, videokamera, videokazety, počítačová technika, …),
f) doplnění kádru družstva (nákup, prodej hráčů, hostování).
8. Zdravotní zabezpečení.
Zahájení (nebo prodloužení) systematické a koncepční spolupráce s klubovým lékařem, se kterým trenér společně vybere termíny:
a) lékařských prohlídek,
b) funkčních vyšetření.
Rovněž (na základě lékařských diagnóz) společně připraví rehabilitačně-tréninkové programy pro zraněné hráče.
9. Kontrola a hodnocení
Nedílnou součástí ročního tréninkového plánu je plánování kontrol a hodnocení hráčů. Trenér na základě předem vybraných diagnostických prostředků provádí hodnocení hráčů (i celého družstva) v oblasti:
a) Kondiční výkonosti (kontrolní testování)
Nejčastěji se používá následující baterie testů – běh 2 x 15 m, 30 m driblink, pětiskok, hod míčem (medicinbalem), běh 10 x 20 m, 12-ti minutový běh.
(Doplňkově se používá test: hloubka předklonu, přihrávky o stěnu na čas, sed-leh, běh na 50 m, skok daleký z místa, případně další).
b) Herní výkon v utkání (jednotlivců i celého družstva).
10. Termínová listina – kalendářní plán akcí
(příloha č. 1)
OPERATIVNÍ TRÉNINKOVÉ PLÁNY
Operativní tréninkové plány rozpracovávají podrobněji roční tréninkový plán v úrovni mezocyklů a mikrocyklů, jejichž struktura a obsah závisí na období ve kterém probíhá, na úrovni soutěže, pohlaví a věkové kategorii.
Plán tréninku pro konkrétní mezocyklus trenér zpracovává těsně před jeho zahájením z toho důvodu, že do něj zapracovává jak informace získané vyhodnocením předchozího mezocyklu, tak i současný stav hráčů (celého družstva) včetně podmínek pro sportovní přípravu (hala, hřiště, tělocvična, bazén, …).
Operativní tréninkový plán pro mezocyklus obsahuje:
1. Charakteristiku mezocyklu:
a) časové období,
b) počet mikrocyklů,
c) druh jednotlivých mikrocyklů (rozvíjející, stabilizační, vylaďovací, …)
2. Cíl a úkoly:
a) cíl a úkoly v jednotlivých složkách tréninku,
b) úkoly v regeneraci.
3. Dynamiku zatěžování:
- objem a intenzita v jednotlivých mikrocyklech.
4. Rozložení tréninkových prostředků v mikrocyklech.
5. Materiálně-technické zabezpečení.
6. Kontrolní činnost.
Plánování a rozpracování úkolů pro jednotlivé dny a tréninkové jednotky je obsaženo v operativním plánu pro konkrétní mikrocyklus. Ten by měl obsahovat:
1. charakteristiku mikrocyklu,
2. cíl a úkoly pro jednotlivé dny,
3. rozložení tréninkových prostředků v jednotlivých dnech,
4. materiální zajištění tréninkového procesu.
Mikrocyklus, který většinou trvá 5 - 7 dní, bývá také někdy označován jako „týdenní tréninkový cyklus“.
PLÁN TRÉNINKOVÉ JEDNOTKY
V rámci dlouhodobé sportovní přípravy je tréninková jednotka (TJ) základním organizačním celkem. Hlavní cíl TJ, včetně dílčích úkolů, skladbu TJ a její obsah (prostředky, metody, organizační formy, …) je třeba pečlivě a zodpovědně připravit. Z tohoto důvodu trenér pracuje s plánem (konceptem) tréninkové jednotky, do kterého si všechny potřebné informace (týkající se jedné konkrétní TJ) zaznamenává.
Nejčastěji se v plánu TJ objevují následující údaje:
družstvo (kategorie),
datum,
čas,
místo (hala, tělocvična, atletické hřiště, posilovna, …)
číslo TJ (fáze TJ),
počet hráčů,
pomůcky, sportovní materiál (kužele, švihadla, medicinbaly, ….),
cíl TJ (zaměření TJ),
vybraná cvičení (grafické znázornění, případně schéma doplněné poznámkami),
charakteristiky zatížení (délka cvičení, počet opakování, počet sérií, délka odpočinku,…..)
zhodnocení.
(příloha č. 2 – plán tréninkové jednotky)
Při sestavování plánu TJ se používají co nejjednodušší záznamy, využívají se smluvená grafická značení, jednotné a přehledné zkratky, apod.