Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

OTEVÍRACÍ DOBA

Pondělí: 09:00 - 15:30
Úterý: 09:00 - 15:30
Středa: 09:00 - 15:30
Čtvrtek: 09:00 - 15:00,
18:45 - 20:45
Pátek: po dohodě
Tel. +420 737 123 671
Hala Heroldovy sady
(Holandská ulice, Praha)

ZBOŽÍ V AKCI

cena 999 Kč
skladem
cena 333 Kč
skladem

O házené » Pravidla házené

PRAVIDLA HÁZENÉ

PLATNÁ  OD  1. ČERVENCE  2010

 

 

 

 

Vydal : Český svaz házené, Praha, květen 2010

 

Zpracoval a přeložil : Jiří Konečný  ?2010

 

 

 

Jakékoli další šíření, kopírování nebo úpravy tohoto textu jsou možné pouze s výslovným souhlasem autora překladu.

 

Obsah strana

 

Pravidla hry, signalizační znaky IHF, vysvětlivky k pravidlům

a pravidla o prostoru pro střídání

 

Úvod

Pravidlo 1  Hrací plocha

Pravidlo 2  Hrací doba, závěrečný signál, time-out

Pravidlo 3  Míč

Pravidlo 4  Družstvo, střídání, vybavení a zranění hráčů

Pravidlo 5  Brankář

Pravidlo 6  Brankoviště

Pravidlo 7  Hraní s míčem, pasivní hra

Pravidlo 8  Fauly a nesportovní chování

Pravidlo 9  Dosažení gólu

Pravidlo 10 Výhoz

Pravidlo 11 Vhazování

Pravidlo 12 Hod brankáře (vyhazování)

Pravidlo 13 Volný hod

Pravidlo 14 7-m hod

Pravidlo 15 Souhrnné instrukce pro provádění hodů

(výhoz, vhazování, hod brankáře, volný hod, 7m hod)

Pravidlo 16 Tresty

Pravidlo 17 Rozhodčí

Pravidlo 18 Časoměřič a zapisovatel

 

Signalizační znaky IHF

 

Vysvětlivky k pravidlům

 

Pravidla o prostoru pro střídání

 

Předpisy pro hrací plochu a branky


 

 

 

 

 

Úvod

 

Tato pravidla vstupují v platnost počínaje 1. červencem 2010.

Vlastní text pravidel, uvedené komentáře, zobrazené jednotné znaky rozhodčích IHF, vysvětlivky k  pravidlům a pravidla o prostorech pro střídání jsou nedílnou součástí těchto pravidel.

To neplatí pro “Předpisy pro hrací plochu a branky”, které jsou k pravidlům přiloženy z čistě praktických důvodů.

 

 

Poznámka :

Pro jazykové zjednodušení se v těchto pravidlech všeobecně používá mužský rod pro slova označující hráče, funkcionáře, rozhodčí a další osoby.

Pravidla se však používají zcela rovnocenně pro účastníky mužského i ženského pohlaví, s výjimkou pravidla pro velikost používaných míčů (viz pravidlo 3).


Pravidlo 1 Hrací plocha

 

1:1    Hrací plocha (viz obr.1) je obdélník dlouhý 40 m, široký 20 m a obsahuje dvě brankoviště (viz pravidla 1:4 a 6) a hrací pole. Čáry vymezující hrací plochu na delší straně se nazývají postranní čáry. Kratší strany hrací plochy ohraničují brankové čáry (mezi tyčemi branky) a vnější brankové čáry (po stranách branky).

Okolo celé hrací plochy by měla být ochranná zóna, široká vedle postranních čar nejméně 1 metr a za brankovými i brankovými-autovými čarami nejméně 2 metry.

Vlastnosti hrací plochy se nesmí během utkání měnit ve prospěch jednoho z družstev.

 

1:2    Branka (viz obr.2a a 2b) stojí ve středu každé vnější brankové čáry. Branky musí být pevně zakotveny do podlahy nebo do zdi za nimi. Mají světlost na výšku 2 m a na šířku 3 m.

Brankové tyče jsou pevně spojeny vodorovným příčným břevnem. Zadní hrany tyčí a břevna se musí překrývat se zadním okrajem brankové čáry. Brankové tyče a břevno musí mít čtvercový průřez 8 x 8 cm. Musí být na třech z hracího pole viditelných stranách natřeny pruhy dvou kontrastních barev, které se zároveň výrazně odlišují od pozadí.

Branka musí být opatřena sítí. Ta musí být zavěšena tak, aby do branky vhozený míč normálně zůstal v brance.

 

1:3    Všechny čáry na hrací ploše jsou plně součástí prostoru, který na hrací ploše ohraničují. Brankové čáry mezi tyčemi jsou 8 cm široké (viz obr.2a), všechny ostatní čáry mají šířku 5 cm.

Čáry mezi dvěma na sebe navazujícími prostory mohou být nahrazeny rozdílnými barvami sousedních částí hrací plochy.

 

1:4    Před každou brankou je vyznačeno brankoviště (viz obr.5 na str.67). Brankoviště je ohraničeno čarou brankoviště (6 m čarou), která je vyznačena následovně:

 

 

(viz obr.1 a 2a).

 

 

1:5    Čára volného hodu (9 m čára) se vyznačí přerušovanou čarou ve vzdálenosti 3 m před čarou brankoviště souběžně s ní. Jednotlivé úseky čáry stejně jako mezery mezi nimi měří vždy 15 cm (viz obr.1).

 

1:6    Sedmimetrová čára (7-m čára) je 1 m dlouhá značka přímo před středem branky. Je vyznačena rovnoběžně s brankovou čarou ve vzdálenosti 7 m od ní (měřeno od zadního okraje brankové čáry k přednímu okraji 7-m čáry, viz obr.1).

 

1:7    Čára hranice brankáře (4-m čára) je 15 cm dlouhá čára přímo před brankou. Je vyznačena rovnoběžně s brankovou čarou ve vzdálenosti 4 m před ní (měřeno od zadního okraje brankové čáry k přednímu okraji 4 m čáry, viz obr.1).

 

1:8    Středová čára spojuje půlící body obou postranních čar (viz obr.1 a 3).

 

1:9    Čára pro střídání je pro každé družstvo úsek postranní čáry vedoucí od středové čáry až k bodu  vzdálenému 4,5 m od středové čáry. Tento koncový bod čáry pro střídání je zvýrazněn čarou rovnoběžnou se středovou čarou o délce 15 cm na obě strany od postranní čáry (viz obr.1 a 3).

 

Poznámka :

Detailní technické požadavky na hrací plochu a branky jsou uvedeny v “Předpisech pro hrací plochu a branky” na str.65 a dalších.

 

 

Obr.1: Hrací plocha

Rozměry jsou uvedeny v cm

 

 

 

Obr.2a: Branka

 

 

 

 

 

Obr.2b: Branka – pohled ze strany

 

 

 

Obr.3: Čáry a prostory pro střídání

 

 

 

Stolek pro časoměřiče a zapisovatele a lavice pro střídání musí být umístěny tak, aby časoměřič a zapisovatel mohli vidět čáry pro střídání. Stolek je postaven před úrovní střídaček blíže k postranní čáře, přesto by od ní měl být vzdálen alespoň 50 cm.

 


Pravidlo 2          Hrací doba, závěrečný signál a time-out

 

Hrací doba

 

2:1    Normální hrací doba pro všechna družstva s hráči ve věku nejméně 16 let má dva poločasy, každý trvá 30 minut.

Přestávka mezi poločasy trvá normálně 10 minut.

Normální hrací doba pro družstva mládeže ve věku od 12 do 16 let činí 2 x 25 minut, pro družstva ve věku od 8 do 12 let trvá 2 x 20 minut. V obou případech je přestávka v poločase normálně 10 minut.

 

2:2    Pokud je stav utkání po skončení regulérní hrací doby nerozhodný a je nutné určit vítěze, následuje po pětiminutové přestávce prodloužení. Prodloužení trvá 2 poločasy po 5 minutách, s přestávkou o délce 1 minuty v poločase.

Není-li utkání ani po prvním prodloužení ještě rozhodnuto, následuje po pětiminutové přestávce druhé prodloužení opět 2 x 5 minut s 1 minutovou přestávkou v poločase.

Pokud se ani v něm nerozhodne, postupuje se při určení vítěze podle rozpisu příslušné soutěže.

Má-li být vítěz určen střelbou 7-m hodů, použije se následující procedura.

Komentář :

Pokud musí vítěze utkání určit střelba 7-m hodů, mohou se jí zúčastnit pouze hráči, kteří nebyli na konci hrací doby vyloučeni nebo diskvalifikováni (viz také pravidlo 4:1, 4.odstavec).

Každé družstvo nominuje 5 hráčů.

Tito hráči střílejí každý jednou, střídavě s hráči druhého družstva. Družstva nemusí předem určit pořadí hráčů ve střelbě.

Brankáře lze pro každý hod libovolně určit z hráčů oprávněných k účasti. Každý hráč se může účastnit střelby 7-m hodů jako střelec i jako brankář.

Rozhodčí určí, na kterou branku se bude střílet. Rozhodčí provedou losování pomocí mince. Družstvo, které vyhraje los, si může vybrat, zda bude střílet jako první nebo jako druhé.

V případě, že skóre je nerozhodné i po celé první sérii 5 hodů z obou stran, bude střelba pokračovat v obráceném pořadí. Pro takové pokračování střelby 7-m hodů nominuje každé družstvo 5 hráčů. Všichni nebo někteří z nich mohou být stejní jako v první sérii. Tento způsob jmenování 5 hráčů pro další sérii se opakuje tak dlouho, jak je nezbytné. Vítěz je však nyní určen, jakmile je rozdíl ve skóre v okamžiku, kdy obě družstva absolvovala stejný počet 7-m hodů.

Hráči mohou být vyřazeni z další účasti ve střelbě 7-m hodů v případech vážného nebo opakovaného nesportovního chování (16:6e). Pokud se toto dotkne hráče právě nominovaného do skupiny 5 střelců, musí družstvo doplnit jiného hráče.

Závěrečný signál

 

2:3    Hrací doba začíná hvizdem rozhodčího, po kterém následuje zahajovací výhoz, a končí automatickým závěrečným signálem veřejného časoměrného zařízení nebo závěrečným signálem časoměřiče. Pokud žádný takový signál nezazní, musí rozhodčí zapískat a tím potvrdit, že hrací doba již skončila (17:9).

Komentář :

Není-li k dispozici veřejné časoměrné zařízení s automatickým závěrečným signálem, použije časoměřič stolní hodiny nebo stopky a ukončí hrací dobu závěrečným signálem (18:2, druhý odstavec).

 

2:4    Všechna porušení pravidel a nesportovní chování, ke kterým došlo před závě-rečným signálem nebo současně s ním (v poločase nebo na konci utkání, stejně tak v prodloužení), musí být potrestána, a to i v případě, že příslušný volný hod (podle pravidla 13:1) nebo 7-m hod lze provést až po závěrečném signálu.

Obdobně se musí opakovat volný nebo 7-m hod, jestliže závěrečný signál (v poločase nebo na konci utkání, stejně tak v prodloužení) zazní právě v okamžiku provedení takového hodu nebo pokud míč z rozehraného volného nebo 7-m hodu při zaznění signálu letěl vzduchem.

V obou případech rozhodčí ukončí utkání (poločas) až po provedení volného nebo 7-m hodu a poté, co bude jednoznačně určen bezprostřední výsledek takového hodu.

 

2:5    Pro volné hody prováděné (nebo opakované) podle pravidla 2:4 platí zvláštní omezení pro postavení hráčů a střídání.

Povoleno je pouze jediné střídání jednoho hráče útočícího družstva, což je výjimka z normální volnosti střídání dané pravidlem 4:4. Každé nedodržení tohoto ustanovení bude potrestáno podle pravidla 4:5, první odstavec.

Navíc všichni spoluhráči hráče provádějícího volný hod musí být od něho vzdáleni nejméně 3 metry, kromě toho, že musí být vně čáry volného hodu soupeře (13:7, 15:6; viz také vysvětlivka č.1).

Postavení bránících hráčů je vymezeno v pravidle 13:8.

 

2:6    V situacích, které jsou popsány v pravidlech 2:4 a 2:5 mohou být hráčům a funkcionářům družstev uděleny osobní tresty za porušení pravidel a nesportovní chování při provádění volného nebo 7-m hodu. Porušení pravidel při provádění takového hodu však v žádném případě již nemůže znamenat volný hod opačným směrem.

 

2:7    Jestliže rozhodčí zjistí, že časoměřič ukončil utkání (resp. poločas, obdobně v prodloužení) závěrečným signálem předčasně, jsou povinni zadržet hráče na hrací ploše a nechat dohrát zbytek hrací doby.

Při znovuzahájení hry zůstává míč tomu družstvu, které bylo v držení míče v okamžiku předčasného závěrečného signálu. Pokud míč nebyl ve hře, bude utkání pokračovat hodem odpovídajícím herní situaci. Pokud byl míč ve hře, bude znovu zahájena volným hodem podle pravidla 13:4a-b.

Pokud byl první poločas utkání (nebo prodloužení) ukončen opožděně, musí být druhý poločas o odpovídající dobu zkrácen. Pokud byl druhý poločas utkání (nebo prodloužení) ukončen později, nemohou rozhodčí na situaci nic měnit.

 

Time-out

 

2:8     Time-out (přerušení hrací doby) je povinný v následujících situacích:

 

 

 

 

Time-out se také v závislosti na okolnostech běžně nařizuje v určitých dalších situacích (viz vysvětlivka č.2).

Porušení pravidel během time-outu mají stejné následky jako porušení pravidel během hrací doby (16:10).

 

2:9    Zásadně rozhodčí určují, kdy bude v souvislosti s time-outem zastavena a kdy spuštěna časomíra. Přerušení hrací doby musí rozhodčí oznámit časoměřiči třemi krátkými hvizdy a signalizačním znakem č.15.

Nicméně při povinném time-outu v případech, kdy hra byla přerušena signálem časoměřiče nebo delegáta (2:8b-c), musí časoměřič zastavit oficiální časomíru ihned, bez čekání na potvrzení rozhodčím.

Po time-outu (15:5b) musí být hra vždy znovu zahájena zapískáním.

Komentář :

Každé zapískání časoměřiče nebo delegáta efektivně zastavuje hru. I kdyby si rozhodčí (a hráči) hned nevšimli, že hra byla přerušena, žádná akce na hřišti po zapískání již není platná. To znamená, že gól dosažený po hvizdu od stolku nemůže být uznán. Obdobně nařízení hodu (7-m hod, volný hod, vhazování, výhoz nebo hod brankáře) ve prospěch družstva je také neplatné. Hra bude na místo toho znovu zahájena způsobem, který odpovídá situaci na hřišti v okamžiku, kdy časoměřič nebo delegát zapískal. (Typickými důvody pro takovou intervenci jsou team time-out nebo špatné střídání).

Nicméně zůstávají v platnosti všechny osobní tresty udělené rozhodčími v době mezi hvizdem od stolku a okamžikem, kdy rozhodčí zastavili akci. To platí bez ohledu na typ přestupku a druh potrestání.

 

2:10  Každé družstvo má nárok na jeden time-out družstva (“Team Time-out”) v délce jedné minuty během každého poločasu řádné hrací doby, nikoli však v prodloužení (vysvětlivka č.3).

 

Pravidlo 3 Míč

 

3:1    Míč je zhotoven z kůže nebo syntetického materiálu. Musí být kulatý. Vnější materiál nesmí být lesklý nebo hladký (17:3).

 

3:2    Družstva v jednotlivých kategoriích musí používat míče následujících velikostí (obvod a váha) :

 

 

 

Komentář :

Předpis IHF o míčích (“IHF Ball Regulations”) obsahuje technické požadavky na míče používané při všech oficiálních mezinárodních utkáních.

Tato pravidla neurčují velikosti ani váhu míčů pro miniházenou.

 

3:3    Pro každé utkání musí být k dispozici nejméně dva míče. Náhradní míče musí být během utkání jednoduše a bez prodlení k dispozici u stolku časoměřiče. Všechny míče musí odpovídat pravidlům 3:1-2.

 

3:4    Rozhodčí určí, kdy bude použit náhradní míč. V takových případech musí rozhodčí předat náhradní míč do hry rychle, aby bylo přerušení hry co nejkratší a nebylo nutné nařizovat time-out.

 


Pravidlo 4          Družstvo, střídání, vybavení a zranění hráčů

 

Družstvo

 

4:1    Družstvo se skládá nejvýše ze 14 hráčů.

Na hrací ploše se smí současně nacházet nejvýše 7 hráčů. Ostatní hráči jsou střídající.

Družstvo musí během celého utkání mít jednoho z hráčů na hrací ploše označeného jako brankáře. Hráč, označený jako brankář, může kdykoli zaujmout roli hráče v poli (viz však druhý odstavec komentáře k pravidlu 8:5). Stejně tak může kterýkoli hráč z pole kdykoli převzít roli brankáře (viz však pravidla 4:4 a 4:7).

K zahájení utkání musí na hrací plochu nastoupit nejméně 5 hráčů.

Počet hráčů družstva může být během utkání – včetně prodloužení – kdykoli doplněn až na 14.

Pokud klesne počet hráčů na hrací ploše pod 5, může se v utkání pokračovat. Záleží na posouzení rozhodčích, zda a kdy bude nezbytné utkání ukončit (17:12).

 

4:2    Družstvo smí během utkání ustanovit nejvýše 4 funkcionáře družstva. Tito funkcionáři nesmějí být v průběhu utkání vyměněni. Jeden z nich musí být označen jako „odpovědný funkcionář družstva“. Pouze tento funkcionář je oprávněn hovořit s časoměřičem / zapisovatelem a případně s rozhodčími

(viz však vysvětlivku č. 3 Team time-out).

Funkcionáři družstva nejsou v zásadě oprávněni během utkání vstupovat na hrací plochu. Porušení tohoto pravidla se trestá jako nesportovní chování (viz 8:7, 16:1b, 16:3d a 16:6c). Hra pak  bude znovu zahájena volným hodem pro družstvo soupeře (13:1a-b; viz však také vysvětlivku č.7).

Odpovědný funkcionář družstva musí zajistit, že od zahájení utkání se nebudou v prostoru pro střídání vyskytovat žádné osoby kromě zapsaných (nejvýše 4) funkcionářů družstva a hráčů oprávněných (viz 4:3) k účasti na utkání. Při porušení tohoto pravidla bude progresivně potrestán odpovědný funkcionář družstva (16:1b, 16:3d a 16:6c).

 

4:3    Hráč nebo funkcionář družstva je oprávněný k účasti na utkání, pokud je přítomen při zahájení utkání a je uveden v zápise o utkání.

Všichni hráči a funkcionáři, kteří se dostaví až po zahájení utkání, musí dostat od zapisovatele nebo časoměřiče oprávnění k účasti a být dopsáni do zápisu o utkání.

Oprávněný hráč může v zásadě kdykoliv vstoupit na hrací plochu přes vlastní čáru pro střídání (viz však 4:4 a 4:6).

Odpovědný funkcionář družstva je povinen zajistit, aby se na hrací plochu dostali pouze hráči oprávnění k účasti na utkání. Nedodržení tohoto ustano-vení bude potrestáno jako nesportovní chování odpovědného funkcionáře družstva (13:1a-b, 16:1b, 16:3d a 16:6c; viz však také vysvětlivku č.7).

 

Střídání hráčů

 

4:4    Střídající hráči mohou během utkání kdykoliv (viz však pravidlo 2:5) a opakovaně nastoupit do hry bez hlášení zapisovateli nebo časoměřiči, pokud jimi střídaní hráči již opustili hrací plochu (4:5).

Střídající hráči musí opustit hrací plochu a vstoupit na ni vždy pouze přes vlastní čáru pro střídání (4:5). To platí také pro střídání brankářů (viz také 4:7 a 14:10).

Pravidla pro střídání platí také během time-outu (s výjimkou team time-outu).

Komentář :

Čára pro střídání byla zřízena pro umožnění správného a řádného střídání. Záměrem není způsobit tresty v jiných situacích, kdy hráč překročí postranní nebo brankovou-autovou čáru sportovním způsobem a bez snahy získat výhodu (např.podání vody nebo ručníku na střídačku vně čáry pro střídání, nebo odchod z hrací plochy po vyloučení sportovním způsobem až za 15 cm čarou).

Taktické a nedovolené využívání prostoru kolem hrací plochy je řešeno zvlášť v pravidle 7:10.

 

4:5    Chybné střídání se trestá vyloučením hráče, který se provinil. Pokud se při jedné konkrétní situaci dopustí chyby při střídání více hráčů jednoho družstva, bude potrestán jen ten hráč, který porušil pravidla jako první.

Hra bude pokračovat volným hodem pro družstvo soupeře (13:1a-b; viz však také vysvětlivku č.7).

 

4:6    Pokud vstoupí nadpočetný hráč bez vystřídání na hrací plochu nebo hráč zasáhne neoprávněně z prostoru pro střídání do hry, bude takový hráč vyloučen na 2 minuty. To znamená, že družstvo musí být po následující 2 minuty redukováno o jednoho hráče na hrací ploše (kromě toho, že potrestaný hráč musí opustit hrací plochu).

Vstoupí-li vyloučený hráč v době svého vyloučení na hrací plochu, obdrží další dvouminutový trest. Toto vyloučení začíná ihned, takže na zbytek doby jeho původního vyloučení musí být družstvo na hrací ploše redukováno o dalšího hráče.

Hra bude v obou případech pokračovat volným hodem družstva soupeře

(13:1a-b; viz však také vysvětlivku č.7).


Vybavení hráčů

4:7    Všichni hráči v poli jednoho družstva musí mít jednotné sportovní oblečení. Kombinace barev a design oblečení obou družstev musí být navzájem zřetelně odlišné. Všichni hráči družstva nasazení jako brankáři musí mít oblečení stejné barvy, která se však liší od barev hráčů v poli obou družstev i od brankářů soupeře (17:3).

 

4:8    Hráči musí mít na zádech nejméně 20 cm a vpředu nejméně 10 cm vysoká viditelná čísla. Povolena jsou pouze celá čísla od 1 do 99. Hráč, který střídá role hráče v poli a brankáře, musí mít stále stejné číslo v obou rolích.

Barva čísel se musí zřetelně odlišovat od barvy a vzoru dresu.

 

4:9    Hráči musí nosit sportovní obuv.

Není dovoleno nosit předměty, které by mohly hráče ohrozit. Toto omezení zahrnuje například chrániče hlavy, obličejové masky, náramky, hodinky, prsteny, viditelný piercing, řetízky, náhrdelníky, náušnice, brýle bez upevňovacích pásků a pevných obrouček, stejně jako všechny další předměty, které by mohly být nebezpečné nebo způsobit zranění (17:3).

Hráči, kteří tomuto pravidlu nevyhovují, se nesmějí zapojit do hry, dokud problém neodstraní.

Pouze ploché prsteny, malé náušnice a piercing mohou být povoleny, pokud jsou pevně přelepeny takovým způsobem, aby nebyly nebezpečné pro ostatní hráče. Čelenky, šátky a kapitánské pásky jsou povoleny, pokud jsou zhotoveny výhradně z měkkého, elastického materiálu.

 

4:10  Pokud hráč krvácí nebo má krev na těle nebo na oblečení, musí neprodleně a dobrovolně opustit hrací plochu (normálním vystřídáním), aby krvácení mohlo být zastaveno, rána ošetřena a zakryta, krev odstraněna a oblečení vyčištěno. Teprve poté může hráč znovu vstoupit na hrací plochu.

Hráč, který v souvislosti s tímto nařízením nerespektuje pokyny rozhodčích, se dopouští nesportovního chování (8:7, 16:1b a 16:3d).

 

4:11 V případě zranění mohou rozhodčí během time-outu povolit vstup na hrací plochu (použitím signalizačních znaků č.15 a 16) dvěma osobám z družstva oprávněným k účasti na utkání (viz 4:3), a to výhradně za účelem pomoci zraněnému hráči jejich družstva.

Pokud kromě těchto dvou osob vstoupí na hrací plochu navíc další osoba, bude to potrestáno jako neoprávněný vstup na hřiště; v případě hráče podle pravidel 4:6 a 16:3a, v případě funkcionáře družstva podle pravidel 4:2, 16:1b, 16:3d a 16:6c.

Osoba, která po svolení (podle prvního odstavce pravidla 4:11) ke vstupu na hřiště namísto asistence zraněnému hráči dává instrukce ostatním hráčům nebo se obrací na protihráče či rozhodčí, bude potrestána za nesportovní chování (16:1b, 16:3d a 16:6c).

 

 

 

Pravidlo 5          Brankář

 

Brankáři je dovoleno :

 

5:1    dotknout se při obranném zákroku v brankovišti míče kteroukoli částí těla;

 

5:2    pohybovat se s míčem v brankovišti nehledě na omezení platná pro hráče v poli (7:2-4, 7:7); brankář však nesmí zdržovat provedení hodu brankáře (6:4-5, 12:2 a 15:5b);

 

5:3    opustit bez míče brankoviště a zapojit se do hry v hracím poli; pokud tak učiní, podléhá brankář pravidlům platným pro hráče v poli (s výjimkou situace popsané ve druhém odstavci komentáře k pravidlu 8:5).

Brankoviště se považuje za opuštěné, jakmile se brankář kteroukoli částí těla dotkne hracího pole za čarou brankoviště.

 

5:4    opustit brankoviště s míčem, který nedostal pod kontrolu, a dále s ním hrát v hracím poli.

 

Brankáři není dovoleno :

 

5:5    ohrožovat při obranné činnosti soupeře (8:3, 8:5, komentář k 8:5, 13:1b);

 

5:6    opustit brankoviště s míčem, který dostal pod kontrolu; to má v případě, že rozhodčí již zapískal k provedení hodu brankáře, za následek volný hod soupeře (podle 6:1, 13:1a a 15:7, třetí odstavec); jinak se hod brankáře jednoduše opakuje (15:7, druhý odstavec);

viz však také výklad možné výhody podle 15:7, pokud by brankář ztratil míč mimo brankoviště poté, co překročil čáru brankoviště s míčem v ruce;

 

5:7    dotknout se míče,  který leží nebo se kutálí po ploše mimo brankoviště, pokud se sám nachází v brankovišti (6:1, 13:1a);

 

5:8    vnést do brankoviště míč, který leží nebo se kutálí mimo brankoviště

(6:1, 13:1a);

 

5:9    vrátit se s míčem z hracího pole do brankoviště (6:1, 13:1a);

 

5:10  dotknout se nohou pod kolenem míče, který se pohybuje směrem do hracího pole (13:1a);

 

5:11  při provádění 7-m hodu soupeře překročit čáru hranice brankáře (4-m čáru) nebo její prodloužení na kteroukoli stranu dříve, než míč opustí ruku házejícího hráče (14:9).

Komentář :

Pokud brankář stojí jednou nohou na zemi za čarou hranice brankáře nebo na ní (4m čáře), je mu dovoleno pohybovat druhou nohou nebo jinými částmi těla ve vzduchu i přes tuto čáru.

 

 

 

 

 

 

 

Pravidlo 6 Brankoviště

6:1    Do brankoviště smí vstoupit jen brankář (viz však 6:3). Za vstup do brankoviště se považuje, když se jej, včetně čáry brankoviště, dotkne hráč z pole kteroukoli částí těla.

 

6:2    Při vstupu hráče z pole do brankoviště musí být rozhodnuto následovně :

a) hod brankáře, pokud hráč útočícího družstva vstoupil do brankoviště s míčem, a nebo pokud získal výhodu vstupem do brankoviště bez míče (12:1);

b) volný hod, když do brankoviště vstoupil hráč z pole bránícího družstva a získal tím výhodu, ale nezmařil jasnou brankovou příležitost (13:1b); viz také 8:7f;

c) 7-m hod, když hráč v poli bránícího družstva vstupem do brankoviště zmařil jasnou brankovou příležitost (14:1a). Pro účely tohoto pravidla formulaci „vstup do brankoviště“ nenaplňuje pouhý dotek čáry brankoviště, ale vyžaduje skutečně zřetelné vstoupení do brankoviště.

 

6:3    Vstup do brankoviště se netrestá :

a) když do brankoviště vstoupil hráč po odehrání míče, pokud tím nezpůsobil soupeři nevýhodu;

b) když do brankoviště vstoupil hráč některého družstva bez míče a nezískal tím žádnou výhodu.

 

6:4    Míč je posuzován jako „mimo hru“, pokud ho brankář má v brankovišti pod kontrolou (12:1). Míč musí být znovu uveden do hry hodem brankáře (12:2).

 

6:5    Míč zůstává ve hře, pokud se kutálí po ploše v brankovišti. Je v držení bránícího družstva a jen brankář se ho smí dotknout. Brankář může míč zvednout, čímž se míč dostane mimo hru, a pak ho vrátit do hry v souladu s pravidly 6:4 a 12:1-2 (viz však 6:7b). Pokud se kutálejícího míče v brankovišti dotkne spoluhráč brankáře, následuje volný hod (13:1a, viz však 14:1a ve spojení s vysvětlivkou 6c). Hra bude pokračovat hodem brankáře (12:1 iii), pokud se míče dotkne hráč soupeře.

Míč je mimo hru, jakmile leží bez pohybu na hrací ploše v brankovišti (12:1ii). Je v držení bránícího družstva a jen brankář se ho smí dotknout. Brankář ho musí vrátit do hry v souladu s pravidly 6:4 a 12:2 (viz však 6:7b). Pokud se takto v brankovišti ležícího míče dotkne kterýkoli jiný hráč obou družstev, bude hra také pokračovat hodem brankáře (12:1 druhý odstavec, 13:3).

Je dovoleno dotýkat se míče, který se nachází ve vzduchu nad brankovištěm, pokud je to v souladu s pravidly 7:1 a 7:8.

 

6:6    Pokud se hráč bránícího družstva při obranném zákroku dotknul míče, který poté brankář chytil nebo zůstal ležet v brankovišti, pokračuje se ve hře hodem brankáře (6:4-5).

 

6:7    Pokud hráč zahraje míč do vlastního brankoviště, musí být rozhodnuto následovně :

a) gól, pokud míč skončil v brance.

b) volný hod, pokud míč zůstal ležet v brankovišti nebo se brankář dotknul míče a ten neskončil v brance (13:1a-b).

c) vhazování, pokud míč opustil hrací plochu přes vnější brankovou čáru (11:1).

d) ve hře se pokračuje, pokud míč prošel brankovištěm a vrátil se do hracího pole, aniž se ho dotknul brankář.

 

6:8    Míč, který se z brankoviště dostal zpět do hracího pole, zůstává ve hře.

 

 

 

 


Pravidlo 7          Hraní s míčem, pasivní hra

Hraní s míčem

 

Je dovoleno :

 

7:1    míč s použitím rukou (otevřených nebo pěstí), paží, hlavy, trupu, stehen a kolen házet, chytat, zastavovat, strkat nebo tlouci;

 

7:2    míč maximálně 3 sekundy držet, i když leží na hrací ploše (13:1a);

 

7:3    udělat s míčem nejvýše 3 kroky (13:1a). Za jeden krok se považuje :

a) když hráč, stojící oběma nohama na hrací ploše, jednu nohu zvednul a znovu položil, a nebo posunul jednu nohu z jednoho místa na druhé;

b) když hráč, stojící na jedné noze, chytil míč a dotknul se pak plochy druhou nohou;

c) když se hráč po skoku dotknul plochy jen jednou nohou a potom na stejné noze provedl skok nebo se dotknul plochy druhou nohou;

d) když se hráč po skoku dotknul hrací plochy oběma nohama současně a potom jednu nohu zvednul a znovu ji položil, nebo posunul jednu nohu z jednoho místa na druhé.

Komentář :

Je v souladu s pravidly, když hráč s míčem upadne na hrací plochu, sklouzne se a pak se zvedne a dále hraje s míčem. Stejně tak je dovoleno, aby se hráč vrhnul či skočil po míči, dostal ho pod kontrolu, vstal a dále pokračoval ve hře.

 

7:4    na místě nebo i v běhu :

 

 

 

Jakmile potom hráč jednou nebo oběma rukama míč uchopí, musí ho během 3 sekund nebo nejpozději po 3 krocích (13:1a) odehrát.

Úder míče o zem nebo driblink začíná tehdy, když se hráč libovolnou částí těla dotknul míče a usměrnil jej k hrací ploše.

Poté, co se míč dotknul jiného hráče nebo branky, může jej hráč znovu odrazit od země nebo driblovat a znovu chytit (viz však 14:6).

 

7:5    míč překládat z jedné ruky do druhé.

7:6    hrát s míčem vkleče, vsedě nebo vleže na hrací ploše; to také znamená, že je dovoleno provádět hod (například volný hod) z takové pozice, pokud jsou dodrženy požadavky pravidla 15:1, včetně povinnosti mít část jedné nohy v trvalém styku s hrací plochou.

 

Není dovoleno :

7:7    poté, co hráč dostal míč pod kontrolu, se dotknout míče více než jedenkrát, jestliže se míč mezitím nedotkl hrací plochy, jiného hráče nebo branky (13:1a); nicméně netrestají se chyby při chytání míče, kdy hráč nedostal míč hned pod kontrolu při pokusu o jeho chycení nebo zastavení a dotkl se přitom míče vícekrát;

 

7:8    dotknout se míče nohou od kolena dolů, s výjimkou v případě, kdy míč na hráče hodil hráč soupeře (13:1a-b; viz však 8:7e).

 

7:9    Pokud se míč dotkne rozhodčího na hrací ploše, pokračuje se ve hře.

 

7:10  Pokud se hráč s míčem pohybuje jednou nebo oběma nohama mimo hrací plochu (zatímco míč je uvnitř hřiště), například aby obešel bránícího hráče, bude nařízen volný hod pro soupeře (13:1a).

Pokud hráč družstva, které má míč v držení, zaujímá bez míče pozici mimo hrací plochu, měli by mu rozhodčí ukázat, aby se vrátil na hrací plochu. Když tak tento hráč neučiní, nebo když totéž družstvo opakuje takovou akci později znovu, bude bez dalšího varování nařízen volný hod pro soupeře (13:1a). Za podobné akce se však neudělují osobní tresty podle pravidel 8 a 16.

 

Pasivní hra

7:11  Družstvu není dovoleno držet míč bez zřetelného pokusu o útočnou akci nebo o střelu na branku. Podobně není dovoleno opakovaně zdržovat provedení výhozu, volného hodu, vhazování nebo hodu brankáře vlastního družstva (viz vysvětlivku č.4). To se posuzuje jako pasivní hra, která bude potrestána volným hodem proti družstvu držícímu míč, jestliže pasivní tendenci nezmění (13:1a).

Volný hod se provádí z místa, na kterém byl míč při přerušení hry.

7:12  Je-li patrná tendence k pasivní hře, ukáží rozhodčí varovný signál (signalizační znak č.17). To dává družstvu s míčem příležitost změnit styl útočné hry a tím se vyhnout ztrátě míče. Pokud se styl útočení po varovném signálu nezmění nebo pokud družstvo nevystřelí na branku, bude nařízen volný hod pro družstvo soupeře (viz vysvětlivku č.4).

V určitých situacích mohou rozhodčí nařídit volný hod proti družstvu s míčem i bez předchozího varovného signálu, například když se hráč úmyslně vyhne využití jasné brankové příležitosti.

Pravidlo 8          Fauly a nesportovní chování

 

Dovolené akce

8:1    Je dovoleno :

a) otevřenou rukou odebrat či vypíchnout míč z ruky jinému hráči;

b) používat pokrčené paže ke kontaktu s tělem protihráče a takto kontrolovat jeho pohyb a protihráče sledovat;

c) blokovat soupeře tělem při soupeření o pozici na hřišti.

Komentář :

Blokování znamená zabránit protihráči v pohybu do volného prostoru. Postavení bloku, průběh blokování i ukončení bloku musí být provedeno zásadně pasivním způsobem ve vztahu k protihráči (viz však 8:2b).

Fauly, které normálně nemají za následek osobní tresty (viz však srovnání s rozhodovacími kriterii podle 8:3 a-d)

8:2    Není dovoleno :

a) vyrazit nebo vytrhnout míč z rukou soupeře;

b) blokovat soupeře rukama, pažemi, nohama nebo používat jakoukoli část těla k vytlačení či odstrčení protihráče z místa; to zahrnuje nebezpečné použití loktů jak v počáteční pozici, tak při pohybu;

c) soupeře svírat, držet (za tělo nebo za část oblečení), i když protihráč zůstává schopen pokračovat ve hře;

d) nabíhat nebo naskakovat do protihráče.

 

 


Fauly, které vyžadují osobní trest podle pravidel 8:3-6

 

8:3    Fauly, při kterých zákrok směřuje převážně nebo výlučně proti tělu soupeře, musí být vyřešeny osobním trestem. To znamená, že navíc k nařízení volného nebo 7-m hodu takový faul musí být progresivně potrestán, počínaje napomenutím (16:1), poté vyloučením na 2 minuty (16:3b) a diskvalifikací (16:6d).

 

U závažnějších faulů se použijí 3 další úrovně trestů na základě následujících rozhodovacích kritérií:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kriteria pro rozhodnutí:

 

Posouzení, který osobní trest je přiměřený pro konkrétní fauly, probíhá podle následujících kriterií; tato kriteria musí být přiměřeně kombinována v každé jednotlivé situaci

 

 

Pro posouzení faulu je také významné posouzení příslušné herní situace (např. střelecká akce, náběh do volného prostoru, situace v běhu vysokou rychlostí).

 

Fauly, které vyžadují okamžité vyloučení na 2 minuty

 

8:4    Určité fauly musí být potrestány vyloučením na 2 minuty bez ohledu na to, zda daný hráč byl předtím napomínán.

 

Tento přístup se uplatní především v případě, kdy faulující hráč nebere ohled na ohrožení protihráče (viz také 8:5 a 8:6).

 

Při uplatnění kriterií pro rozhodování uvedených v 8:3, takovými fauly mohou být například:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fauly, které vyžadují diskvalifikaci

 

8:5    Hráč, který napadne soupeře způsobem ohrožujícím jeho zdraví, bude diskvalifikován (16:6a). Zvláštní nebezpečí pro zdraví protihráče vychází z vysoké intenzity faulu nebo ze skutečnosti, že protihráč není na faul vůbec připraven a proto se nemůže sám chránit (viz komentář k pravidlu 8:5).

 

Kromě kritérií uvedených v 8:3 a 8:4 se zde také uplatní následující rozhodovací kriteria:

 

 

 

 

 

 

 

Komentář :

 

I faul s velmi malým fyzickým kontaktem může být velmi nebezpečný a může vést k vážnému zranění, dojde-li k němu v okamžiku, kdy je hráč ve výskoku nebo běží a nemůže se tedy sám chránit. V těchto situacích je pro posouzení, zda je nezbytná diskvalifikace, rozhodující nebezpečnost akce pro protihráče a nikoli intenzita tělesného kontaktu.

 

Stejně se posuzují situace, kdy brankář opustí brankoviště s cílem zachytit přihrávku směřující k protihráči. V takovém případě má brankář odpovědnost za to, že se situace nestane nebezpečnou pro zdraví soupeře.

 

Brankář bude diskvalifikován, jestliže

 

 

 

 

 

Pokud jsou rozhodčí v jedné z těchto situací přesvědčeni, že bez nedovoleného zákroku ze strany brankáře by protihráč byl schopen získat míč, bude nařízen 7m hod.

 

 

 

Diskvalifikace za zvláště bezohledné, velmi nebezpečné, úmyslné nebo zlomyslné zákroky (vždy vyžadují písemnou zprávu řídícímu orgánu)

 

 

 

8:6    Jestliže rozhodčí vyhodnotí některý zákrok jako zřetelně bezohledný, zvláště nebezpečný, předem promyšlený nebo úmyslně násilný, musí podat po utkání písemnou zprávu, aby řídicí orgány mohly rozhodnout o dalších opatřeních.

 

Příznaky a charakteristiky, které lze použít jako další kriteria pro rozhodnutí kromě těch uvedených v pravidle 8:5, jsou:

 

 

 

 

 

Komentář :

 

Pokud se hráč dopustí faulu, který odpovídá pravidlům 8:5 nebo 8:6, během poslední minuty utkání s účelem zabránit gólu, bude takový zákrok posouzen jako „mimořádné nesportovní chování“ podle pravidla 8:10d a přiměřeně potrestán.

 

 

 

Nesportovní chování, které vyžaduje osobní trest podle pravidel 8:7-10

 

Jako nesportovní chování se posuzují všechna slovní a mimoslovní vyjádření, která nejsou v souladu s principy fair-play a sportovním přístupem. Toto se vztahuje jak na hráče, tak na funkcionáře družstva, na hřišti i mimo hrací plochu. Při trestání nesportovního, hrubého nesportovního a mimořádného nesportovního chování se rozlišují 4 rozdílné úrovně situací:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nesportovní chování, které vyžaduje progresivní potrestání

 

8:7    Akce popsané níže pod písmeny a-f jsou příklady nesportovního chování, které musí být trestáno progresivně, počínaje napomenutím (16:1b):

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nesportovní chování, které vyžaduje okamžité vyloučení na 2 minuty

 

8:8    Určité projevy nesportovního chování jsou posuzovány jako závažnější a vyžadují okamžité potrestání vyloučením na 2 minuty bez ohledu na to, zda příslušný hráč nebo funkcionář byl předtím napomínán. Mezi tyto akce patří:

 

 

Hrubé nesportovní chování, které vyžaduje diskvalifikaci

 

8:9    Některé formy nesportovního chování jsou posuzovány jako tak závažné, že vyžadují potrestání diskvalifikací. V následujících bodech jsou uvedeny příklady takového jednání:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentář :

 

V případě 7m hodu nebo volného hodu je střílející hráč odpovědný za to, aby neohrozil brankáře nebo obránce.

 

 

 

Diskvalifikace za mimořádné nesportovní chování (vyžaduje písemné hlášení)

 

8:10 Pokud rozhodčí klasifikují nějaké jednání jako mimořádně nesportovní, musí po utkání předat písemné hlášení, aby odpovědné řídící orgány mohly přijmout rozhodnutí o dalších opatřeních a trestech.

 

Následující akce jsou uvedeny jako příklady:

 

 

 

 

 

 

 

Pravidlo 9          Dosažení gólu

 

 

9:1    Gólu je dosaženo, když míč celým objemem přešel brankovou čáru (viz obr.4), pokud se před hodem nebo při něm házející hráč nebo jeho spoluhráči nedopustili žádného porušení pravidel. Brankový rozhodčí potvrdí dvěma krátkými hvizdy a signalizačním znakem č.12, že bylo dosaženo gólu.

 

Jestliže se míč dostal do branky přesto, že některý hráč bránícího družstva porušil pravidla, musí být gól uznán.

 

Pokud rozhodčí, časoměřič nebo delegát přerušili hru před tím, než míč zcela přešel brankovou čáru, nesmí být gól uznán.

 

Pokud hráč zahraje míč do vlastní branky, znamená to gól ve prospěch družstva soupeře, s výjimkou situace, kdy brankář provádí hod brankáře (12:2, druhý odstavec).

 

Komentář :

 

Jestliže osoba nebo jiný subjekt, který se neúčastní hry (divák atd.), zabrání míči v cestě do branky, musí být uznán gól, jsou-li rozhodčí přesvědčeni, že jinak by míč skončil v brance.

 

 

 

9:2    Gól, který byl uznán, již nemůže být anulován poté, co rozhodčí zapískají k provedení výhozu (viz však komentář k pravidlu 2:9).

 

Zazní-li přímo po dosažení gólu a před provedením výhozu závěrečný signál (v poločase nebo na konci utkání), musí rozhodčí (již bez výhozu) zřetelně potvrdit, že branka platí.

 

Komentář :

 

Gól by měl být zobrazen na ukazateli stavu (výsledkové tabuli), jakmile ho rozhodčí uznají.

 

 

 

9:3    Vítězem utkání je družstvo, které dosáhlo většího počtu gólů než družstvo soupeře. Pokud obě družstva dosáhla stejného počtu gólů nebo nepadl žádný gól, je výsledek utkání nerozhodný (viz 2:2).

 

 

 

 

 

Obrázek 4:  Dosažení gólu

 

 

 

Pravidlo 10        Výhoz

 

 

10:1  Na začátku utkání má výhoz družstvo, které po vyhraném losování zvolilo míč. Druhé družstvo má právo si vybrat stranu. Pokud si však vítěz losování zvolil stranu, má výhoz družstvo soupeře.

 

Před začátkem 2. poločasu si družstva vymění strany. Výhoz na začátku 2.poločasu bude provádět družstvo, které nemělo výhoz na začátku utkání.

 

Před každým prodloužením se znovu losuje a v prodloužení platí všechna ustanovení pravidla 10:1.

 

 

 

10:2  Po každém gólu je hra znovu zahájena výhozem družstva, které gól obdrželo (viz však 9:2, druhý odstavec).

 

 

 

10:3  Výhoz se provádí ze středu hrací plochy (s tolerancí 1,5 m na obě strany) libovolným směrem. Musí být rozehrán během tří sekund po zapískání (13:1a, 15:7 třetí odstavec). Hráč provádějící výhoz musí jednou nohou stát na stře-dové čáře a druhou také na čáře nebo za ní (15:6), a zůstat v této pozici, dokud míč neopustí jeho ruku (13:1a; 15:7 třetí odstavec, viz také vysvětlivku č.5).

 

Hráči družstva provádějícího výhoz nesmějí překročit středovou čáru před zapískáním k výhozu (15:6).

 

 

 

10:4  Při výhozu na začátku každého poločasu (a případných prodloužení) se musí všichni hráči nacházet na vlastní polovině hrací plochy.

 

Při výhozu po dosažení gólu se mohou hráči družstva, které neprovádí výhoz, zdržovat na obou polovinách hrací plochy.

 

Ve všech případech musí být protihráči vzdáleni od hráče provádějícího výhoz nejméně 3 metry (15:4, 15:9, 8:7c).


 

 

 

 

 

Pravidlo 11        Vhazování

 

 

11:1  Vhazování se provádí, když míč úplně přešel za postranní čáru, nebo když se míče předtím, než přešel za vnější brankovou čáru, jako poslední dotknul hráč z pole bránícího družstva.

 

Vhazování následuje také tehdy, když se míč dotknul stropu nebo předmětů upevněných nad hrací plochou.

 

 

 

11:2  Vhazování provádí bez zapískání (viz však 15:5b) družstvo, jehož hráči se nedotkli jako poslední míče předtím, než přešel za postranní nebo brankovou autovou čáru nebo než se dotknul stropu či předmětů nad hrací plochou.

 

 

 

11:3  Vhazování se provádí z místa, na kterém míč překročil postranní čáru, nebo - pokud míč překročil vnější brankovou čáru - z místa, kde se na příslušné straně sbíhají postranní a vnější branková čára. Pokud se míč dotkl stropu nebo předmětů nad hrací plochou, bude vhazování provedeno z nejbližšího bodu bližší postranní čáry k místu, kde k dotyku nad hrací plochou došlo.

 

 

 

11:4  Vhazující hráč musí jednou nohou stát na postranní čáře (15:6) a zůstat v korektní pozici, dokud míč neopustí jeho ruku (15:7 druhý a třetí odstavec, 13:1a). Poloha druhé nohy není nijak omezena.

 

 

 

11:5  Při vhazování se hráči soupeře nesmějí přiblížit k vhazujícímu hráči blíže než na 3 metry (15:4, 15:9, 8:7c).

 

To však neplatí, pokud protihráč stojí bezprostředně u čáry svého brankoviště.

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

Pravidlo 12        Hod brankáře

 

 

12:1  Hod brankáře se nařizuje v následujících situacích:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

To znamená, že ve všech těchto situacích je míč mimo hru. Dojde-li k dalším přestupkům po nařízení hodu brankáře, ale ještě předtím, než byl proveden, musí být hra znovu zahájena hodem brankáře (13:3).

 

 

 

12:2  Hod brankáře provádí brankář bez zapískání (viz však 15:5b) z brankoviště, směrem ven přes čáru brankoviště.

 

Hod brankáře je proveden, když brankářem odehraný míč přešel celým objemem čáru brankoviště.

 

Hráči druhého družstva se sice mohou zdržovat u čáry brankoviště, smějí se však míče dotknout až poté, když přešel čáru brankoviště (15:4, 15:9, 8:7c).

 

 

 


 

 

 

Pravidlo 13        Volný hod

 

 

Nařízení volného hodu

 

 

13:1  Rozhodčí v zásadě přerušují hru s tím, že bude znovu zahájena volným hodem pro soupeře, když:

 

 

 

 

 

 

 

13:2  Rozhodčí by měli podporovat plynulost hry tím, že se vyvarují předčasných přerušení hry nařizováním volných hodů.

 

To znamená, že rozhodčí by podle pravidla 13:1a neměli nařídit volný hod, pokud bránící družstvo získá míč bezprostředně po porušení pravidel ze strany útočícího družstva.

 

Stejně tak by rozhodčí podle pravidla 13:1b měli zasáhnout teprve a jen tehdy, až bude jasné, že útočící družstvo následkem porušení pravidel ze strany bránícího družstva ztratilo míč nebo již nemůže v útočné akci pokračovat.

 

Pokud je třeba za porušení pravidel udělit osobní trest, mohou rozhodčí hru neprodleně přerušit, pokud to nezpůsobí nevýhodu družstvu, které pravidla neporušilo. Jinak by mělo potrestání být odloženo až do dokončení probíhající akce.

 

Pravidlo 13:2 se nepoužije v případě přestupků proti pravidlům 4:2-3 nebo 4:5-6, kdy musí být hra přerušena ihned, standardně signálem časoměřiče.

 

 

 

13:3  Pokud k porušení pravidel, které má normálně podle pravidel 13:1a-b za následek volný hod, dojde v době, kdy míč není ve hře, bude hra znovu zahájena hodem odpovídajícím důvodu původního přerušení hry.

 

 

 

13:4  Kromě situací popsaných v pravidlech 13:1a-b se navíc nařizuje volný hod ke znovuzahájení hry v určitých případech, kdy byla hra přerušena (to znamená, že míč byl ve hře), ačkoli nedošlo k žádnému porušení pravidel :

 

 

 

 

 

 

 

13:5  Pokud byl nařízen volný hod proti družstvu, které má míč, musí hráč, který míč v okamžiku zapískání drží, ihned míč položit nebo nechat padnout na hrací plochu, aby se s ním mohlo dále hrát (8:8b).

 

 

 

Provádění volného hodu

 

 

 

13:6  Volný hod se normálně provádí bez zapískání rozhodčího (viz však 15:5b) v zásadě z místa, kde došlo k přestupku. Dále jsou uvedeny výjimky z této zásady :

 

V situacích popsaných ve 13:4a-b se provádí volný hod po zapískání z místa, na kterém se nacházel míč při přerušení hry.

 

Pokud rozhodčí nebo technický delegát (z IHF nebo kontinentální či národní federace) přerušil hru kvůli porušení pravidel ze strany hráče nebo funkcionáře bránícího družstva a následuje slovní upozornění nebo osobní trest, měl by poté být volný hod proveden z místa, na kterém se nacházel míč při přerušení hry, pokud je taková pozice výhodnější než místo, kde došlo k přestupku.

 

Stejná výjimka jako v předchozím odstavci platí v případě, kdy časoměřič přeruší hru pro porušení pravidel 4:2-3 nebo 4:5-6.

 

V souladu s pravidlem 7:11 se volný hod nařízený za pasivní hru provádí z místa, na kterém se nacházel míč při přerušení hry.

 

Bez ohledu na důvody a výklad v předchozích odstavcích nemůže být volný hod nikdy prováděn zevnitř brankoviště rozehrávajícího družstva ani z vnitřního prostoru čáry volného hodu družstva soupeře. Pokud by taková pozice pro provedení vyplývala z předchozích odstavců, musí být volný hod proveden z nejbližšího místa mimo tento vymezený prostor.

 

Komentář :

 

Pokud se správné místo pro provedení volného hodu nalézá u čáry volného hodu bránícího družstva, musí se rozehrávat přesně z tohoto místa. Čím vzdálenější je však správná pozice od čáry volného hodu bránícího družstva, tím větší může být tolerance – povolená vzdálenost od ideálního místa - se kterou může být volný hod proveden. Tato tolerance se postupně zvyšuje až na 3 metry v případě, kdy družstvo rozehrává volný hod v blízkosti vlastního brankoviště.

 

Takto popsaná tolerance se neuplatní po přestupcích proti pravidlu 13:5, pokud je takový přestupek trestán podle pravidla 8:8b. V takových případech se musí rozehrávat přesně z místa, kde došlo k přestupku.

 

 

 

 

 

 

 

13:7  Před provedením volného hodu se nesmějí hráči útočícího družstva dotýkat čáry volného hodu družstva soupeře ani ji překročit. Viz také zvláštní omezení podle pravidla 2:5.

 

Rozhodčí musí opravit chybné postavení hráčů útočícího družstva, kteří jsou před provedením volného hodu mezi čarou brankoviště a čarou volného hodu, pokud by toto nesprávné postavení mělo vliv na hru (15:3, 15:6). Volný hod se pak provádí na zapískání (15:5b). Stejně se postupuje (pravidlo 15:7, druhý odstavec), jestliže hráči útočícího družstva vstoupí do této vymezené zóny během provádění volného hodu (dříve než míč opustí ruku házejícího hráče), pokud tento hod nebyl rozehráván na zapískání.

 

Pokud hráči útočícího družstva při volném hodu prováděném na zapískání překročí čáru volného hodu nebo se jí dotknou dříve, než míč opustí ruku rozehrávajícího hráče, bude nařízen volný hod pro bránící družstvo

 

(15:7, třetí odstavec; 13:1a).

 

 

 

13:8  Při provádění volného hodu musí být hráči soupeře vzdáleni nejméně 3 metry od rozehrávajícího hráče. Mohou se však postavit bezprostředně před čáru brankoviště, jestliže je volný hod prováděn od jejich čáry volného hodu. Přestupky při provádění volného hodu se trestají podle pravidel 15:9 a 8:7c.

 

 

 

 

 

Pravidlo 14        Sedmimetrový hod

 

 

 

Nařízení 7-m hodu

 

 

 

14:1  Sedmimetrový hod se nařizuje za :

 

Definice “jasné brankové příležitosti” je uvedena ve vysvětlivce č.6.

 

 

14:2  Pokud hráč útočícího družstva udrží přes porušení pravidel (14:1a) míč i tělo pod plnou kontrolou, není důvod nařídit 7-m hod, ani když hráč poté jasnou brankovou příležitost nevyužije.

 

Ve všech situacích, kdy by bylo možné nařídit 7-m hod, by měli rozhodčí zasahovat teprve tehdy, až mohou jednoznačně rozhodnout, že nařízení 7-m hodu je skutečně oprávněné a nutné. Když útočník přes neoprávněný zákrok obránce vstřelí gól, není samozřejmě žádný důvod nařídit 7-m hod. Je-li naproti tomu zřejmé, že hráč skutečně kvůli porušení pravidel ztratil míč nebo kontrolu nad vlastním tělem, a tím byla jasná branková příležitost zmařena, musí být 7-m hod nařízen.

 

 

 

14:3  Při nařízení 7-m hodu mohou rozhodčí dát time-out, pokud dochází k podstatnému zdržení, například při střídání brankáře nebo střelce, a také jestliže rozhodnutí o time-outu odpovídá principům a kriteriím uvedeným ve vysvětlivce č.2.

 

 

 

Provádění 7-m hodu

 

 

 

14:4  Sedmimetrový hod musí být proveden do 3 sekund po zapískání rozhodčího jako přímý hod na branku (15:7, třetí odstavec; 13:1a).

 

 

 

14:5  Hráč provádějící 7-m hod musí zaujmout postavení za 7-m čarou, ne však dále než 1 metr za čarou (15:1, 15:6). Po zapískání rozhodčího se střílející hráč nesmí dotknout čáry 7-m hodu, ani ji překročit, dokud míč neopustil jeho ruku (15:7, třetí odstavec; 13:1a).

 

 

 

14:6  Po provedení 7-m hodu smí střílející hráč nebo jeho spoluhráči s míčem hrát znovu teprve poté, až se míč dotknul protihráče nebo branky (15:7, třetí odstavec; 13:1a).

 

 

 

14:7  Při provádění 7-m hodu musí být všichni spoluhráči střílejícího hráče vně čáry volného hodu a zůstat tam, dokud míč neopustí ruku střílejícího hráče (15:3, 15:6). Pokud tak neučiní, bude nařízen volný hod proti družstvu, které provádělo 7-m hod (15:7, třetí odstavec; 13:1a).

 

 

 

14:8  Při provádění 7-m hodu musí hráči soupeře zůstat vně čáry volného hodu a vzdáleni nejméně 3 m od čáry 7-m hodu, dokud míč neopustí ruku střílejícího hráče. Pokud tak neučiní, bude se 7-m hod v případě, že nebylo dosaženo gólu, opakovat. Není to však důvodem k osobním trestům.

 

 

 

14:9  Jestliže brankář překročí čáru hranice brankáře, t.j. 4-m čáru (1:7, 5:11), dříve, než míč opustil ruku střílejícího hráče, musí se 7-m hod opakovat, pokud nebylo dosaženo gólu. Není to však důvodem k osobnímu trestu pro brankáře.

 

 

 

14:10 Pokud je hráč s míčem připraven ve správné pozici k provedení 7-m hodu, není již povoleno střídat brankáře. Každý pokus o vystřídání brankáře v takové situaci bude trestán jako nesportovní chování (8:7c, 16:1b a 16:3d).


 

 

 

Pravidlo 15    Obecné pokyny pro provádění hodů

 

(výhozu, vhazování, hodu brankáře, volného a 7-m hodu)

 

 

Rozehrávající hráč

 

 

15:1  Před provedením hodu musí být rozehrávající hráč ve správném postavení předepsaném pro příslušný hod. Míč musí být v ruce hráče, který bude hod provádět (15:6).

 

Během provádění hodu - s výjimkou hodu brankáře - musí mít rozehrávající hráč alespoň část jedné nohy v neustálém dotyku s hrací plochou, dokud neodhodí míč. Druhou nohu lze opakovaně zvedat a znovu ji pokládat na zem (viz také pravidlo 7:6). Rozehrávající hráč musí zůstat v korektním postavení, dokud hod není proveden (15:7, druhý a třetí odstavec).

 

 

 

15:2  Hod je považován za provedený, když míč opustí ruku rozehrávajícího hráče (viz však 12:2). Rozehrávající hráč se nesmí znovu dotknout míče dříve, než se míč dotkl jiného hráče nebo branky (15:7, 15:8). Viz také další omezení pro situace podle 14:6.

 

Ze všech hodů je možno přímo vstřelit gól, nelze však dosáhnout přímo „vlastní gól“ z hodu brankáře (např. kdyby brankáři vypadl míč do vlastní branky).

 

 

Spoluhráči rozehrávajícího hráče

 

 

15:3  Před provedením hodu musí spoluhráči rozehrávajícího hráče zaujmout správné postavení předepsané pro příslušný hod (15:6). Hráči musí zůstat v korektním postavení, dokud míč neopustí ruku rozehrávajícího hráče, s výjimkou situace podle 10:3, druhý odstavec.

 

Při provádění hodu nesmí rozehrávající hráč předat míč spoluhráči a spoluhráči se nesmějí míče dotknout (15:7, druhý a třetí odstavec).

 

 

 

Bránící hráči

 

 

15:4  Bránící hráči musí zaujmout pozici předepsanou pro příslušný hod a zůstat v korektním postavení, dokud míč neopustí ruku rozehrávajícího hráče (15:9).

 

Při provádění výhozu, vhazování nebo volného hodu nesmí rozhodčí opravovat chybné postavení obránců, pokud tím při okamžitém provedení hodu nevznikne rozehrávajícímu družstvu nevýhoda. Jestliže nevýhoda vznikla, musí být chybné postavení opraveno.

 

Zahájení hry na zapískání

 

 

15:5  Rozhodčí musí zapískat, aby hra byla znovu zahájena :

 

 

Pokud to rozhodčí považují za vhodné pro vyjasnění situace, mohou zapískat ke znovuzahájení hry i při jakékoli jiné příležitosti.

 

Rozhodčí v zásadě nesmějí zapískat k zahájení hry, dokud nejsou splněny požadavky pro postavení hráčů podle 15:1, 15:3 a 15:4 (viz však 13:7 druhý odstavec a 15:4 druhý odstavec). Pokud rozhodčí zapískají k provedení hodu přes nesprávné postavení některých hráčů, pak jsou tito hráči plně oprávněni zapojit se do hry.

 

Po zapískání k hodu musí rozehrávající hráč míč do 3 sekund odehrát.

 

 

 

Sankce

 

 

 

15:6  Přestupky rozehrávajícího hráče nebo jeho spoluhráčů před provedením hodu, typicky nesprávné postavení nebo dotek míče ze strany spoluhráče, je třeba opravit (viz však 13:7 druhý odstavec).

 

 

 

15:7  Důsledky přestupků rozehrávajícího hráče nebo jeho spoluhráčů (15:1-3) během provádění hodu závisí především na tom, zda je hod prováděn na zapískání pro znovuzahájení hry.

 

V zásadě mají být přestupky při hodech prováděných bez zapískání řešeny opravou a následně tímtéž hodem, prováděným na zapískání. Uplatní se však princip výhody v analogii s pravidlem 13:2. Jestliže družstvo rozehrávající hod ztratí míč vzápětí po jeho nesprávném provedení, pak bude tento hod jednoduše považován za rozehraný a hra bude pokračovat.

 

Všechny přestupky při provádění hodů po zapískání rozhodčích ke znovuzahájení hry mají být v zásadě potrestány. Tak se postupuje - například - jestliže provádějící hráč vyskočí při rozehrání, drží míč déle než 3 sekundy nebo poruší správné postavení dříve, než míč opustí jeho ruku.

 

Stejně se postupuje, když se spoluhráči pohnou do nedovoleného postavení po zapískání, avšak předtím, než míč opustí ruku rozehrávajícího hráče (viz 10:3 druhý odstavec).

 

 

 

V takových případech je původní hod zrušen a nařizuje se volný hod pro soupeře (13:1a) z místa přestupku (viz však pravidlo 2:6). Podle pravidla 13:2 se uplatňuje výhoda, t.j. jestliže rozehrávající družstvo ztratí míč dříve, než měli rozhodčí příležitost zasáhnout, bude hra pokračovat.

 

 

 

15:8  Přestupky bezprostředně následující a vztahující se k provedení hodu se v zásadě musí trestat. Jde o přestupky proti 15:2, druhý odstavec, t.j. když se hráč dotkne míče podruhé předtím, než se míč dotkl protihráče nebo branky. Může jít o driblink nebo o chycení míče znovu poté, co ho hráč hodil do vzduchu nebo položil na hrací plochu. To se trestá volným hodem (13:1a) pro soupeře. Stejně jako v případě podle pravidla 15:7, třetí odstavec, se uplatňuje pravidlo o výhodě.

 

 

 

15:9  S výjimkami uvedenými v pravidlech 14:8, 14:9, 15:4 druhý odstavec a 15:5 třetí odstavec, musí být bránící hráči, kteří porušují pravidla při provádění hodů soupeřem, například nezaujmou po nařízení hodu správné postavení nebo se následně přemístí do nedovolené pozice, potrestáni. To platí bez ohledu na to, zda k přestupku došlo před provedením nebo během rozehrání hodu (předtím, než míč opustil ruku rozehrávajícího hráče).

 

Stejně tak není podstatné, zda má hod být proveden na zapískání nebo bez signálu rozhodčích. Uplatní se pravidlo 8:7c ve spojení s 16:1b a 16:3d.

 

Hod, který byl negativně ovlivněn přestupky obránců, by se měl v zásadě opakovat.

 

 


 

Pravidlo 16        Tresty

 

 

Napomenutí

 

 

16:1  Napomenutí je přiměřeným trestem pro :

 

 

 

 

 

Komentář :

 

Žádný hráč by neměl být napomínán více než jedenkrát a hráči jednoho družstva by neměli obdržet více než tři napomenutí celkem; poté následující trest musí být nejméně vyloučení na 2 minuty.

 

Hráč, který byl již vyloučen, by poté už neměl být napomínán.

 

Funkcionáři jednoho družstva by neměli být napomínáni dohromady vícekrát než jednou.

 

 

 

16:2  Napomenutí musí rozhodčí ukázat provinivšímu se hráči nebo funkcionáři a zapisovateli nebo časoměřiči vzpažením ruky se žlutou kartou (signalizační znak č.13).

 

 

 

Vyloučení

 

 

 

16:3  Vyloučení (na 2 minuty) je správným trestem :

 

Komentář :

 

Funkcionářům jednoho družstva není možné udělit více než jedno vyloučení na 2 minuty.

 

Pokud byl funkcionář družstva potrestán vyloučením na 2 minuty podle pravidla 16:3d-e, může zůstat v prostoru pro střídání a nadále vykonávat svoji funkci; družstvo však bude na hrací ploše po dobu 2 minut redukováno o jednoho hráče.

 

 

 

16:4  Vyloučení musí rozhodčí po signalizaci time-outu zřetelně ukázat provinivšímu se hráči nebo funkcionáři družstva a zapisovateli nebo časoměřiči použitím znaku pro vyloučení, t.j. vzpažením jedné ruky se dvěma vztyčenými prsty (signalizační znak č.14).

 

 

 

16:5  Vyloučení platí vždy na dvě minuty hrací doby; třetí vyloučení stejného hráče je navíc vždy spojeno s diskvalifikací (16:6d).

 

Vyloučený hráč nesmí být v průběhu doby svého vyloučení nasazen do hry a družstvo ho nesmí na hrací ploše nahradit.

 

Doba vyloučení začíná zapískáním ke znovuzahájení hry.

 

Pokud doba vyloučení hráče neuplynula do konce prvního poločasu, pokračuje dále od začátku druhého poločasu. Totéž platí mezi normální hrací dobou a prodloužením stejně jako během prodloužení utkání. Jestliže doba vyloučení na 2 minuty nevyprší ke konci prodloužení, znamená to, že hráč není oprávněn k účasti v následné střelbě 7-m hodů v souladu s komentářem k pravidlu 2:2.

 

 

 

Diskvalifikace

 

 

 

16:6  Diskvalifikace je přiměřeným trestem:

 

 

 

 

 

 

16:7  Diskvalifikaci musí rozhodčí po signalizaci time-outu zřetelně ukázat provinivšímu se hráči nebo funkcionáři družstva a zapisovateli nebo časoměřiči vzpažením ruky s červenou kartou (signalizační znak č.13).

 

 

 

16:8  Diskvalifikace hráče nebo funkcionáře družstva platí vždy pro celý zbytek hrací doby. Hráč či funkcionář musí ihned opustit hrací plochu i prostor pro střídání. Po odchodu nesmí mít tento hráč či funkcionář žádnou formou kontakt s družstvem.

 

Diskvalifikace hráče nebo funkcionáře družstva během hrací doby, uvnitř nebo mimo hrací plochy, je vždy spojena s vyloučením na 2 minuty pro družstvo. To znamená, že počet hráčů družstva na hrací ploše se snižuje o jednoho (16:3f). Tato redukce na hrací ploše bude však trvat 4 minuty, pokud byl hráč diskvalifikován za situace odpovídající pravidlu 16:9b-d.

 

Diskvalifikací se snižuje počet hráčů, případně funkcionářů, které má družstvo k dispozici (s výjimkou v 16:11b). Po uplynutí doby vyloučení je však družstvu dovoleno znovu doplnit počet hráčů na hrací ploše.

 

Jak je uvedeno v pravidlech 8:6 a 8:10, k diskvalifikacím odpovídajícím těmto pravidlům musí být zpracována písemná zpráva pro odpovědný řídící orgán k dalším opatřením. V takových případech musí rozhodčí neprodleně po rozhodnutí informovat odpovědné vedoucí družstev a delegáta (viz vysvětlivka č.7).

 

 

 

 

 

 

 

Více přestupků v jediné situaci

 

 

 

16:9  Hráč nebo funkcionář družstva, který se současně nebo v přímé posloupnosti před zapískáním ke znovuzahájení hry dopustí více než jednoho přestupku, a tyto přestupky vyžadují rozdílná potrestání, pak bude zásadně potrestán pouze jedním, nejpřísnějším z odpovídajících trestů.

 

Platí však následující zvláštní výjimky, při kterých bude družstvo vždy redukováno na hrací ploše na dobu 4 minut :

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Porušení pravidel během hrací doby

 

 

 

16:10  Tresty za přestupky během hrací doby jsou stanoveny v pravidlech 16:1, 16:3, a 16

7    Vhazování – směr

8    Hod brankáře (vyhazování)

9    Volný hod – směr

10  Nedodržení 3m vzdálenosti

11  Pasivní hra

12  Dosažení gólu

 

13  Napomenutí (žlutá) - diskvalifikace (červená)

14  Vyloučení (2 minuty)

15  Time-out

16  Povolení vstupu dvou oprávněných osob při Time-outu

na hrací plochu

 

17  Varování pro pasivní hru

VYSVĚTLIVKY K PRAVIDLŮM IHF

 

 

Obsah strana

 


Vysvětlivka 1:   Provedení volného hodu po závěrečném signálu

(2:4-6)

 

V mnoha případech družstvo, které po uplynutí hrací doby ještě může provádět volný hod, ve skutečnosti nemá zájem střílet na branku, buď proto, že výsledek utkání je již jasný, a nebo je místo provedení volného hodu příliš vzdáleno od soupeřovy branky. Ačkoli pravidla technicky vyžadují provedení volného hodu, měli by rozhodčí rozumně zvážit situaci a posoudit volný hod jako rozehraný, pokud hráč nacházející se přibližně v korektní pozici míč nechal padnout na zem nebo jej podal rozhodčím.

V případech, kdy je zřejmé, že družstvo se chce pokusit o střelu na branku, musí se rozhodčí snažit najít rovnováhu mezi poskytnutím této příležitosti (i kdyby šance byla velmi malá) a nezbytností zajistit, aby situace nepřerostla v časově náročné a frustrující „divadlo“. To znamená, že rozhodčí by měli hráče obou družstev rázně a rychle přimět ke korektnímu postavení, aby mohl být volný hod bez zdržení proveden. Nová omezení pro postavení hráčů a střídání podle pravidla 2:5 musí být prosazena a dodržena (4:5 a 13:7).

Rozhodčí musí také velmi pozorně sledovat případné přestupky ze strany obou družstev, které vyžadují potrestání. Přetrvávající porušení pravidel bránícími hráči musí být potrestána (15:4, 15:9, 16:1b, 16:3d). Navíc často porušují pravidla během provádění hodu útočníci, například když jeden nebo více hráčů překročí čáru volného hodu sice po zapískání, ale dříve, než míč opustil ruku střelce (13:7, třetí odstavec), nebo se střílející hráč při hodu přesune či vyskočí (15:1, 15:2, 15:3).

Je mimořádně důležité nepřipustit žádné góly dosažené neregulérně.

 


Vysvětlivka 2 : Time-out (2:8)

Kromě situací popsaných v pravidle 2:8, ve kterých je time-out povinný, se očekává od rozhodčích, že nařídí time-out podle vlastního posouzení jeho nezbytnosti či vhodnosti také v jiných případech. Zde jsou uvedeny některé typické situace, ve kterých sice time-out není povinný, ale přesto by měl být za normálních okolností poskytnut:

 

 

 

 

Při posouzení nutnosti time-outu v těchto i v ostatních případech by rozhodčí měli především přihlížet k tomu, zda by přerušení hry bez time-outu nezpůsobilo nepřiměřenou nevýhodu pro jedno z družstev. Pokud například jedno družstvo vede krátce před koncem výrazným rozdílem, nemusí být nezbytné dávat time-out při krátkém přerušení hry pro utření podlahy. Podobně pokud by neposkytnutím time-outu bylo znevýhodněno družstvo, které právě z jakýchkoli důvodů samo zdržuje nebo hraje na čas, není pochopitelně žádný důvod pro time-out.

Dalším důležitým faktorem je očekávaná doba time-outu. Délku přerušení vyvolaného zraněním je většinou těžké odhadnout, proto je jistější odpískat time-out. Naproti tomu by rozhodčí neměli příliš rychle dávat time-out, když míč jen opustil hrací plochu. V takových případech je míč často obratem zpět a připraven ke hře. Pokud se míč nevrátí, měli by se rozhodčí soustředit na rychlé nasazení náhradního míče do hry (3:4), právě aby se vyhnuli time-outu.

Povinnost přerušit hrací dobu při 7-m hodu byla zrušena. Může být však stále nezbytné nařídit time-out na základě subjektivního posouzení některých situací, v souladu s výše uvedenými principy. Sem lze zahrnout situace, kdy jedno družstvo zřetelně zdržuje rozehrání, například střídáním brankáře nebo střelce.


Vysvětlivka 3:   Time-out družstva (2:10)

Každé družstvo má v každém poločase hrací doby (nikoli v případném prodloužení) právo na poskytnutí jednoho oddechového času - time-outu družstva (”Team Time-out”) v trvání jedné minuty.

Některý z oprávněných funkcionářů družstva, které chce požádat o team time-out, musí položit zelenou kartu před časoměřiče na stolek. (Doporučuje se, aby zelená karta měla rozměry asi 15 x 20 cm a na každé její straně bylo velké písmeno “T”.)

Družstvo může požádat o time-out družstva, jen když má míč v držení (když je míč ve hře nebo při přerušení hry). Za předpokladu, že družstvo neztratí míč dříve, než časoměřič zapíská (v takovém případě se zelená karta vrátí družstvu), bude team time-out družstvu poskytnut ihned.

Časoměřič následně přeruší hru zapískáním a zastaví časomíru (2:9). Signalizuje znak pro time-out (č.15) a ukáže nataženou rukou směrem k družstvu žádajícímu o team time-out.

Zelená karta bude postavena na stolku na straně žádajícího družstva a zůstane tam po dobu trvání team time-outu.

Rozhodčí potvrdí time-out pro družstvo a časoměřič poté spustí zvláštní stopky pro kontrolu délky time-outu družstva. Zapisovatel zaznamená čas team time-outu do zápisu o utkání u žádajícího družstva.

V průběhu time-outu družstva se hráči a funkcionáři družstev zdržují na úrovni svých prostorů pro střídání, buď na hrací ploše, nebo v prostoru pro střídání. Rozhodčí zůstávají ve středu hrací plochy, jeden z nich však může zajít ke stolku časoměřiče pro stručnou konzultaci.

Pokud jde o udělování trestů podle pravidla 16, platí, že time-out družstva je součástí hrací doby (16:10), takže jakékoli nesportovní chování nebo jiné přestupky budou normálním způsobem potrestány. Nemá přitom žádný význam, zda se příslušný hráč nebo funkcionář nacházel na hrací ploše či mimo ni. Obdobně mohou být za nesportovní chování (8:7-10) nebo za zákrok odpovídající pravidlu 8:6b uděleny napomínání, vyloučení nebo diskvalifikace podle pravidel 16:1-3 a 16:6-9.

Po 50 sekundách oznámí časoměřič akustickým signálem, že hra bude za 10 vteřin pokračovat.

Družstva jsou povinna být při skončení team time-outu připravena ke znovuzahájení hry. Hra bude znovu zahájena buďto hodem odpovídajícím situaci při vyžádání team time-outu, nebo – pokud byl míč ve hře – volným hodem družstva požadujícího team time-out z místa, kde se nacházel míč při přerušení hry.

Časoměřič spustí časoměrné zařízení současně se zapískáním rozhodčího.


Vysvětlivka 4 :  Pasivní hra (7:10-11)

 

Výklad ustanovení pravidel o pasivní hře sleduje záměr zamezit neatraktivním herním projevům, především cílenému zdržovaní hry. To vyžaduje, aby rozhodčí rozeznávali a posuzovali projevy pasivní hry důsledně a jednotně.

Projevy pasivní hry se mohou objevit ve všech herních fázích útoku družstva, tedy při postupném přechodu hracího pole, v přípravné i v závěrečné fázi útoku.

Projevy pasivní hry se mohou relativně častěji vyskytovat v následujících herních situacích :

 

 

 

Kriteria uvedená v následujících odstavcích mohou být zřídka kdy uplatněna samostatně, ale rozhodčí je obecně musí posuzovat v celém souhrnu. Zvláště musí vzít v úvahu vliv aktivní práce obrany, jestliže ta je v souladu s pravidly.

 

 

Varovný signalizační znak by měl být využíván zvláště v následujících situacích :

B1.   Varovný signál při pomalém střídání nebo při pomalém přechodu

přes hrací pole

Rozpozná se typicky podle následujících projevů :

 

 

 

 

B2.    Varovný signál při pozdním střídání v již rozehraném postupném útoku

Rozpozná se typicky podle následujících projevů :

 

 

 

Komentář :

Družstvu, které se pokusilo o rychlý protiútok z vlastní poloviny, ale nepodařilo se mu ho na soupeřově polovině dotáhnout do střelecké příležitosti, musí být poté umožněno uskutečnit rychlé střídání hráčů pro další fázi útoku.

B3.    Při příliš dlouhém postupném útoku

Každé útočící družstvo musí v zásadě dostat v postupném útoku možnost přípravné rozehrávky předtím, než od něj budeme vyžadovat cílenou útočnou akci.

Příliš dlouhá fáze rozehrávky se rozpozná podle následujících typických projevů :

 

Komentář :

Cílená útočná akce vzniká především tím, že družstvo s míčem ve svém držení využívá taktické postupy k pohybu, kterým dosahuje přečíslení, vytváří si prostorovou výhodu proti soupeři, nebo zřetelně zvyšuje tempo útoku v porovnání s přípravnou fází.

 

 

 

 

 

 

Pokud rozhodčí (v poli nebo brankový) zjistí příznaky pasivní hry, zvedne ruku (signalizační znak č.17), aby upozornil na to, že podle jeho rozhodnutí se družstvo nesnaží dostat se do pozice umožňující vystřelit na branku. Druhý rozhodčí by měl varovný signál rovněž ukázat.

Varovný signál ukazuje, že družstvo s míčem se nesnaží vypracovat si gólovou příležitost a nebo opakovaně zdržuje pokračování hry.

Varovný signál zdviženou rukou trvá, dokud:

 

 

Nový útok začíná získáním míče do držení, je považován za ukončený, když družstvo vstřelí gól, nebo když ztratí míč.

Varovný signál se normálně používá po celý zbytek daného útoku. Existují však dvě situace v průběhu jednoho útoku, kdy označení pasivní hry přestává platit a varovný signál musí být ukončen :

 

 

V těchto dvou případech musí být družstvu s míčem povolena nová přípravná fáze útoku.

 

 

Poté, co rozhodčí ukázali varovný signál, by měli družstvu, které má míč v držení, poskytnout určitý čas pro změnu jejich způsobu hry. V tomto směru musí rozhodčí respektovat úroveň schopností v různých věkových a výkonnostních kategoriích a brát na ně ohled.

Varované družstvo tedy dostane možnost připravit si útočnou akci směřující na branku.

Pokud družstvo držící míč neprovede zřetelně viditelný pokus dostat se do postavení vedoucího ke střele na branku, odpíská jeden z rozhodčích pasivní hru (pravidla 7:11-12).

(Viz také níže v článku „Kriteria pro rozhodnutí po použití varovného signálu“.)

Poznámka

Pasivní hra by neměla být nikdy odpískána během náběhu hráče vpřed s šancí vystřelit na branku, ani v okamžiku, kdy se hráč s míčem bezprostředně chystá ke střelbě.

 

Kriteria pro rozhodnutí po použití varovného signálu

D1. Útočící družstvo

 

 

 

 

D2. Bránící družstvo

 

 

 

Příznaky snížení tempa hry

 

 

 

 

 

Příznaky akcí 1 na 1 bez získání poziční výhody

 

 

 

Příznaky aktivních obranných postupů, které jsou v souladu s pravidly

 

 

 

 

 


Vysvětlivka 5 : Výhoz (10:3)

Hlavní zásadou rozhodčích při výkladu pravidla 10:3 by mělo být přimět hráče k rychlému provedení výhozu. To znamená, že rozhodčí by neměli být přehnaně striktní a neměli by hledat možnosti, jak zapískáním vracet zpět nebo potrestat družstvo, které se pokouší o rychlé rozehrání.

Rozhodčí se musí například vyvarovat zdržení kontroly postavení hráčů kvůli zapisování poznámek nebo jiným úlohám. Rozhodčí v poli by měl být připraven zapískat ihned, když hráč provádějící výhoz dosáhne korektního postavení za předpokladu, že není zřejmá potřeba upravit postavení ostatních hráčů. Rozhodčí musí přitom mít na zřeteli, že spoluhráči rozehrávajícího hráče smějí překročit středovou čáru hned po zapískání. (Toto je výjimka ze základního pravidla pro provádění všech formálních hodů.)

Přestože pravidla nařizují, že provádějící hráč musí stát na středové čáře a být vzdálen nejvýše 1,5 m od středu hrací plochy, nemusí být rozhodčí přehnaně striktní a dbát na centimetry. Důležité je neprodleně zabránit unfair projevům nebo nejistotě soupeře, kdy a kde bude výhoz proveden.

Navíc na většině hracích ploch není středový bod vyznačen a na některých hřištích je středová čára dokonce přerušena reklamou ve středovém kruhu. V takových případech musí samozřejmě rozehrávající hráč stejně jako rozhodčí správnou pozici odhadnout a jakákoli neústupnost nebo malichernost by přitom byla nereálná a nevhodná.


Vysvětlivka 6 :  Definice “jasné brankové příležitosti” (14:1)

 

Pro výklad pravidla 14:1 jsou za jasnou brankovou příležitost považovány následující situace :

 

 

toto se uplatní i v případě, že hráč nemá ještě míč v držení, je však připraven bezprostředně míč převzít; přitom žádný hráč soupeře nesmí být v takové pozici, aby mohl povolenými prostředky zabránit chycení míče;

 

 

toto se uplatní i v případě, že hráč nemá ještě míč v držení, je však připraven bezprostředně míč převzít, ale brankář soupeře mu zabrání chytit míč zákrokem, při kterém dojde ke srážce odpovídající komentáři k pravidlu 8:5; v tomto speciálním případě není postavení bránících hráčů podstatné;

 

 

 


Vysvětlivka 7 : Přerušení hry časoměřičem nebo delegátem (18:1)

 

Pokud časoměřič nebo delegát zapíská v době, kdy hra již byla přerušena, bude pak hra znovu zahájena hodem odpovídajícím důvodu původního přerušení hry.

 

Pokud časoměřič nebo delegát zapíská a tím přeruší hru v době, kdy míč byl ve hře, budou uplatněna následující pravidla:

 

 

Časoměřič (nebo delegát) musí hru přerušit okamžitě, bez ohledu na všeobecná “pravidla o výhodě” vyjádřená v pravidlech 13:2 a 14:2. Bude-li takovým přerušením hry na základě přestupku ze strany bránícího družstva zmařena jasná branková příležitost, musí být v souladu s pravidlem 14:1a nařízen 7-m hod. Ve všech ostatních případech bude hra znovu zahájena volným hodem.

 

Hráč, který se dopustil přestupku, bude potrestán v souladu s pravidlem 16:3a. Nicméně pokud neoprávněný vstup na hrací plochu při jasné brankové příležitosti soupeře odpovídá pravidlu 4:6, musí být hráč potrestán v souladu s pravidlem 16:6b ve spojení s pravidlem 8:10b.

 

 

 

Časoměřič by měl vyčkat do nejbližšího přerušení hry a teprve poté zapískat a informovat rozhodčí.

Pokud časoměřič přesto hru přeruší, když je míč ve hře, bude hra znovu zahájena volným hodem pro družstvo, které mělo míč v držení v okamžiku přerušení. Pokud takové přerušení hry bylo zaviněno přestupkem ze strany bránícího družstva a byla tím zmařena jasná branková příležitost soupeře, musí být podle pravidla 14:1b nařízen 7-m hod.

(Stejně se postupuje, jestliže časoměřič přeruší hru kvůli požadavku na time-out družstva, avšak rozhodčí odmítnou time-out družstva udělit, protože byl vyžádán v nesprávném okamžiku. Pokud byla takovým přerušením zmařena jasná branková příležitost, musí být nařízen 7m hod.)

Časoměřič není oprávněn vyžadovat potrestání hráče nebo funkcionáře družstva. To samé platí pro rozhodčí, pokud oni sami přestupek neviděli. V takovém případě mohou použít pouze neformální varování. Jestliže nahlášený přestupek odpovídá pravidlům 8:6 nebo 8:10, musí rozhodčí podat písemnou zprávu.

 

 

Technický delegát IHF, kontinentální federace nebo národního svazu, nominovaný na dané utkání, má právo informovat rozhodčí o možném rozporu jejich rozhodnutí s pravidly (s výjimkou výroků rozhodčích založených na jejich vlastním pozorování skutečnosti) nebo o přestupcích proti pravidlům o prostorech pro střídání.

Delegát smí přerušit hru okamžitě. V takovém případě bude hra znovu zahájena volným hodem pro družstvo, které se nedopustilo přestupku vedoucího k přerušení hry.

Pokud takové přerušení hry bylo zaviněno přestupkem ze strany bránícího družstva a byla tím zmařena jasná branková příležitost soupeře, musí být podle pravidla 14:1a nařízen 7-m hod.

Rozhodčí jsou povinni udělit osobní tresty podle instrukcí delegáta.

O skutečnostech vztahujících se k porušení pravidel 8:6 nebo 8:10 musí rozhodčí podat písemnou zprávu.

 

 

PRAVIDLA  O  PROSTORU  PRO  STŘÍDÁNÍ

 

Reglement pro organizaci akcí a soutěží IHF a kontinentálních federací požaduje, aby střídačky a tedy i příslušné zóny pro koučování začínaly ve vzdálenosti 3,5 metru od středové čáry. Tato norma platí jako doporučení i pro utkání soutěží na všech ostatních úrovních.

U postranní čáry před střídačkami nesmějí být umístěny žádné předměty (nejméně 8 metrů od středové čáry).

 

 

Pokud má být k dispozici tlumočník, musí zaujmout místo za střídačkou družstva.

 

 

 

 

Jestliže před utkáním nejsou dodržena ustanovení pravidel týkající se prostoru pro střídání, nesmí být utkání zahájeno, dokud nejsou chyby odstraněny. Jsou-li tato pravidla porušena v průběhu utkání, musí být při nejbližším přerušení hry závady odstraněny a až poté může být hra znovu zahájena.

 

 

Funkcionářům je však povoleno pohybovat se v zóně pro koučování. Zóna pro koučování je prostor přímo před střídačkou a také – pokud je to možné - přímo za střídačkou.

Pohyb a postavení v zóně pro koučování jsou dovoleny za účelem předávání taktických pokynů, pro zajištění zdravotní péče. V principu se může pohybovat nebo stát vždy pouze jeden funkcionář daného družstva.

Samozřejmě je také povoleno jednomu z funkcionářů družstva opustit zónu pro koučování, pokud chce okamžitě předat zelenou kartu a požádat o time-out družstva. Funkcionář však nesmí opustit zónu pro koučování tak, že bude stát u stolku se zelenou kartou a vyčkávat tam na optimální moment pro vyžádání time-outu družstva.

Odpovědný funkcionář družstva může také opustit zónu pro koučování ve zvláštních situacích, například pro nezbytný kontakt s časoměřičem nebo zapisovatelem.

Hráči, kteří se nacházejí v prostoru pro střídání, by zásadně měli sedět na střídačce.

Hráčům je však povoleno :

 

Hráčům ani funkcionářům družstva není dovoleno :

 

 

Funkcionáři družstva a hráči by obecně měli setrvávat pouze v prostoru pro střídání vlastního družstva. Pokud však přesto některý funkcionář družstva opustí prostor pro střídání, ztrácí tím právo vést a řídit své družstvo a musí se vrátit do prostoru pro střídání, aby toto oprávnění znovu získal.

Všeobecně platí, že hráči a funkcionáři družstev zůstávají pod dohledem rozhodčích během celého utkání, a normální pravidla pro osobní tresty se použijí i tehdy, když se hráč nebo funkcionář rozhodne přemístit se z hřiště a prostoru pro střídání na jiné místo. Nesportovní chování, hrubé nesportovní chování a mimořádné nesportovní chování budou tedy i poté trestány stejným způsobem jako přestupky, které se staly na hrací ploše nebo v prostoru pro střídání.

 

 

 

 

 

PŘEDPISY PRO HRACÍ PLOCHU A BRANKY

 

 

Hrací plocha se ohraničuje značením čárami (liniemi). Brankové čáry (mezi tyčemi branky) jsou, stejně jako tyče samotné, široké 8 cm, všechny ostatní čáry mají šířku 5 cm. Čáry, které ohraničují vedle sebe ležící části hrací plochy, mohou být nahrazeny rozdílnými barvami jednotlivých oblastí.

 

 

 

 

 

 

Brankové tyče a břevno musí tvořit obdélník, jehož vnitřní úhlopříčky měří 360,5 cm (nejvýše 361 a nejméně 360 cm, s odchylkou maximálně 0,5 cm u jediné branky).

 

 

Zadní strana brankových tyčí musí být v zákrytu se zadní hranou brankové čáry (a brankové-autové čáry), takže přední strana brankových tyčí přesahuje o 3 cm brankovou-autovou čáru.

Brankové tyče a břevno, které je spojuje, musí být zhotoveny ze stejného materiálu (např. dřevo, lehký kov nebo syntetický materiál) a mít čtvercový průřez (8x8 cm). Hrany musí být zakulaceny s poloměrem 4 ± 1 mm. Brankové tyče a břevno musí být ze tří stran viditelných z hrací plochy natřeny dvěma navzájem kontrastními barvami, které se navíc zřetelně odlišují od pozadí. Obě branky musí mít stejné barvy.

V rohu mezi tyčí a břevnem měří barevné pruhy 28 cm v každém směru a mají tutéž barvu. Všechny ostatní pruhy musí být dlouhé 20 cm. Každá branka musí být opatřena sítí, takzvanou brankovou sítí. Ta musí být upevněna takovým způsobem, aby do ní vhozený míč v normálním případě v brance zůstal a nemohl vyletět z branky ven. Je-li to potřebné, měla by být – uvnitř branky za brankovou čarou – umístěna další síť. Vzdálenost mezi brankovou čarou a touto další sítí by měla být asi 70 cm, nejméně však 60 cm.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Obrázek 5:  Brankoviště a jeho okolí