Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

Odmítnout vše můžete zde.

OTEVÍRACÍ DOBA:

Otevřeno po dohodě
Házenkářská hala - Heroldovy sady
(Holandská 669/1, Praha 10)

O házené » Historie házené
Historie házené

600 př.n.l. – první dochovaný záznam

Nejstarší dochovanou zmínkou o sportu, který se nejvíce podobá házené, je uveden v řeckých bájích a pověstech. Datuje se zhruba k roku 600 př.n.l., kdy byla napsána pověst \"Odysea\". Tento příběh přesně vystihuje házenou, jak jí dnes známe.

Středověk

Další nalezený záznam je již z našeho století, objevil se ve středověku v oblasti dnešní Francie.  Příběh vypráví o hře, kterou provozovali dvorní dámy a rytíři na svých dvorech. Tento sport, nebo lépe řečeno aktivita, byl nazván výstižně - „ míčová hra“. Podle svého popisu je považován za předchůdce házené.

1897

Nejdůvěryhodnější důkaz o házené z minulosti pochází z Dánska. Holger Nielsen představil hru a stanovil pro ni pravidla, která jsou výchozím bodem dnešní házené. Pravidla byla stanovena v roce 1897 a tvoří základ pravidel házené používaných dodnes.

Z počátku se házená hrála na venkovních fotbalových hřištích s 11 hráči na každé straně.

 

1928 -              založení Mezinárodní házenkářské federace s 11 hráči – IAHF

1936 -              první velká mezinárodní soutěž v házené - olympijské hry v Berlíně

1938 -              házená se poprvé objevuje na mistrovství světa

1946 -              Mezinárodní házenkářské federace se 7 hráči (IHF) nahrazuje IAHF

1960 -              nahrazení venkovní verze házené halovou házenou, jak se hraje dnes

 

Sport, jak ho známe dnes, byl poprvé představen na olympijských hrách v roce 1972 a ženská házená pak o čtyři roky později.

 

Házená je dnes velmi populárním sportem nejenom v Evropě, ale po celém světě. Nejlepší týmy nalezneme sice právě v Evropě, ale několik dalších třeba v Egyptě či Argentině. Po roce 1990 začaly týmy z východní Evropy lehce zaostávat za jejich západními soupeři, dnes jsou ale síly vyrovnány. V nejkvalitnějších a nejsilněji obsazených ligách - německé, španělské nebo francouzské - však nechybí ani čeští házenkáři (F. Jícha, D. Kubeš – THW Kiel; M. Galia - TBV Lemgo, P. Štochl - Füchse Berlin, K. Nocar - Chambery, J. Filip - K.Schaffhausen, D.Juříček - Montpellier a další).

Házenkáři na evropském kontinentu jsou si schopni přijít na značné peníze, tyto částky ovšem přirozeně nejsou srovnatelné se sportovními giganty, jakými jsou fotbal nebo hokej. V mnoha zemích na našem kontinentu je házená jedním z nejdůležitějších a hlavně nejlákavějších míčových týmových sportů. Doufejme, že se házená i v České republice bude rozvíjet tímto směrem a zasáhne ještě více mladých lidí, a to jak hráčů tak také fanoušků, a zápasy házené se stanou stejně jako v ostatních evropských zemí velice populární, finančně zajímavou a oku lahodící sportovní událostí.